Letošní zima byla opravdu teplá a i ve vyšších polohách proběhla téměř bez sněhové nadílky. Naopak časné jaro se uvedlo sněhovými přeháňkami a teplotami hluboko pod bodem mrazu. Také trojská botanická zahrada se v těchto dnech probouzí ze zimního spánku. Aktuální chladný průběh počasí zaměstnává zdejší zahradníky: zvýšenou pozornost věnují stálezeleným a teplomilným dřevinám, kterou jsou vysazeny ve venkovních expozicích.
Mrazíky mohou snadno poškodit choulostivé dřeviny.
Dřeviny, které jsou jarní mrazy nejvíce ohrožené
Období předjaří a časného jara je velmi náročné nejen pro dřeviny cizokrajné, ale i ty domácí s hladkou kůrou. V jejich pletivech přes den, kdy teplota stoupá poměrně vysoko, začíná už proudit míza. Stávají se tak citlivější k častým nočním mrazíkům, které je mohou poškodit a oslabit. Síla mrazu závisí též na vzdušné vlhkosti, pokud je nižší, dřeviny zvládnou i silnější mráz, pokud je ale vlhkost vyšší, k poškození dojde třeba už při teplotě –2 až –3 °C. Jedinci, kteří jsou námrazou silněji zasaženi, pak během vegetace snáz podléhají chorobám a škůdcům.
Stálezelená kamélie v Ornamentální zahradě je ohrožena jarním mrazem.
„Mezi choulostivější dřeviny z našich sbírek, které se ale často mohou objevit i v soukromých zahradách, patří například stálezelené aukuby, magnolie nebo i rododendrony. Z jehličnatých dřevin se to týká cedrů, například cedru himálajského. K exotičtějším druhům ohroženým za časného jara mrazy patří například lagestromie, s nimiž se v zahradách setkáváme až v poslední době, nebo kamélie,“ uvedl kurátor Tomáš Vencálek, který v Botanické zahradě hl. m. Prahy pečuje o rozsáhlou sbírku dřevin mírného pásma.
Jaro v Japonské zahradě.
Péči ale v tomto období vyžadují i další oblíbené dřeviny ze zahrad a zahrádek. Mrazy mohou poškodit již nyní rašící růže, v ohrožení jsou také dřeviny s hladkou kůrou, kam se řadí například javory a buky. „Mírnou zimu tito jedinci snášeli samozřejmě dobře, některé druhy dokonce vykvetly i o něco dříve než obvykle (ale ne tak brzo jako v zimě mezi lety 2014 a 2015). V mírných zimách je určitě vhodná občasná zálivka. Kritický je však průběh počasí nyní, kdy přes den svítí slunce a v noci mrzne,“ zdůrazňuje Vencálek.
Ideál je vhodné stanoviště, pomůže stínovka či stará záclona
Ochrana kmenů nátěrem bílou barvou.
Základem je zejména vhodná výsadba. Při výběru stanoviště pro choulostivé druhy se vyhneme mrazovým kotlinám, návětrným stranám. Vhodná je výsadba na severní či východní expozici, kde za teplého a slunečného jarního odpoledne nehrozí přehřívání kmene a listů. K ochraně menších dřevin je možné použít také zabalení do stínovky.
V sadech pěstitelů meruněk a broskví se v noci k ochraně citlivých stromů používají svíce, nebo zakuřovadla. „Zahradníci mohou v případě menších ploch použít zmíněnou stínovku. Pokud by podle předpovědi měly denní teploty stoupat vysoko nad 10 °C a naopak na noc se předpovídá mráz, je vhodné už za dne přes dřeviny přehodit připravenou stínovku nebo třeba i staré záclony. Rašící růže se pak doporučuje nakrýt například chvojím,“ radí Tomáš Vencálek a dodává: „Mnoho jedinců zasažených mrazíky trpí následně v počátku vegetace chlorózou vyznačující se žloutnutím listů. Po odeznění mrazíků se určitě vyplatí, když aplikujeme hnojiva obsahující zejména hořčík a železo. Rostlinám tím pomůžeme se s oslabením lépe vyrovnat.“ Vhodné je také již během podzimu myslet na přihnojení přípravky podporujícími vyzrávání pletiv, jež obsahují především draslík. Takto ošetřené dřeviny jsou pak mnohem odolnější.
Důležité upozornění
Důležité upozornění
Od 13. března 2020 je z důvodu mimořádných opatření proti šíření onemocnění COVID-19 areál Botanické zahrady hl. m. Prahy včetně venkovních expozic až do odvolání pro veřejnost uzavřen. Aktuální informace na www.botanicka.cz
