Jako mulč můžeme použít skořápky z vyloupaných vlašských ořechů. Pokud je přisypeme do jamky při výsadbě rostlin, pomohou chránit i kořenový systém rostlin, a to nejen před slimáky, ale i před hlodavci.
- Obtížně se slimákům leze i po nadrcených vaječných skořápkách. Pro rostliny, kterým nevadí vápník, časem navíc poslouží i jako přírodní minerální hnojivo.
- Do jisté míry pomůže i pruh pilin, slámy, páleného vápna či popela - po těchto materiálech se plzáků leze obtížně a mohou je odsradit. Ovšem fungují pouze suché, po dešti je třeba tyto zábrany obnovovat a jejich účinnost snižuje i silná rosa.
info
Plzák suchou slámu přelézá jen velmi nerad
Co se obtížně přelézá?
- Účinné jsou ohradníky z plechu – měly by být nejméně 10 cm vysoké a 10 cm do půdy zapuštěný, a především ohnutým ostrým, nejlépe zubatým, okrajem směřovat ven od záhonu.
- Jako dočasná ochrana choulostivých sazenic poslouží i límec z pet-lahve, který funguje podobně jako ohradník. Okraj, nebo ještě lépe ostré zuby rozstříhaného ohnutého okraje musí směřovat nahoru a ven.
info
ochranné límce pro sazeničky
- Zajímavou zkušeností mnoha pěstitelů je pásek měděného plechu nebo měděný drát, který slimáky odpuzuje – a to dokonce i bez slabého proudu, který do nich odvážnější zahrádkáři pouští.
- Prkna, která tvoří vyvýšený záhon, lze opatřit pruhy hrubého brusného papíru, který je pro měkká těla plžů velmi nepříjemnou překážkou.
