Keřem rozumíme dřevinu, která se větví těsně nad zemí do více kmínků nebo ji tvoří vícekmen ze samostatných výhonů vyrůstajících odděleně už z půdy. Tato skupina překvapí neskutečnou různorodostí, díky níž se dají uplatnit keře snad ve všech oblastech zahradní tvorby. Půdopokryvné druhy skvěle nahradí trávník na místech, kde by zelený koberec jen těžko prospíval, stálezelené dřeviny působí jako spolehlivá pohledová clona i jako hranice mezi kompozičními celky a kvetoucí keře zaplaví zahradu krásnými květy i příjemnou vůní.
Keře navíc rozhodně nejsou jen okrasou, plní totiž i funkci ekologickou a v neposlední řadě nebudou nudit ani jako rostliny jedlé. Dají se bez nadsázky považovat za prostředek k dotvoření dokonalé zahrady, ale i tak je třeba dodržet několik pravidel a zjistit si co nejvíc informací o zvolených druzích a kultivarech.
NEJEN VELIKOST
Při výběru dřevin a výsadbě je dobré všímat si důležitých vlastností, které jsou charakteristické nejen pro daný druh, ale především pro konkrétní kultivar, protože se mnohdy od mateřské rostliny výrazně liší. Výška, průměr koruny, doba květu a také životnost olistění patří k základním informacím. Je dobré vědět, zda keř nezpůsobuje alergie či se příliš mohutně nerozrůstá. V případě, že se po zahradě pohybují malé děti nebo zvířata, je nutné zjistit, jestli rostlina není jedovatá.
Výběr keřů do velké míry ovlivní styl zahrady a osobní vkus
VÝRAZNÝ, ČI NENÁPADNÝ
Výběr keřů do velké míry ovlivní styl zahrady a osobní vkus. Všeobecně ale platí, že by se jednotlivé druhy měly opakovat na různých místech, aby se sjednotil vzhled zahrady. Možné je k sobě sesazovat i větší skupiny jediného druhu. Keř je navíc ideálním kandidátem pro vytvoření dominantního prvku v trávníku nebo v trvalkovém záhonu, ale měla by to být dřevina opravdu hodnotná a něčím zajímavá.
Největší podíl zvolených keřů v zahradě by měl být univerzální, aby po většinu sezony mohl nabídnout svěže zelené olistění. Nemá smysl za každou cenu vyžadovat pestré květy nebo plody, dřeviny se musí postarat hlavně o zelenou hmotu a kromě estetické funkce mnohdy řeší i odclonění nebo odhlučnění daného prostoru. Zvláště opatrně je třeba vybírat druhy s pestrým olistěním. Červenolisté nebo panašované kultivary sice mohou do zahrady vnést zajímavé vzrušení, ale budou na sebe strhávat veškerou pozornost. Vhodnější je s nimi pracovat jako s rostlinami pro zvýraznění zákoutí, které nutně potřebuje barvu. Stálezelené keře jsou oblíbené hlavně pro neopadavé listy a jehlice, ale ani přes tyto neocenitelné vlastnosti by neměly tvořit základ výsadeb. Sluší jim totiž spíš doplňková funkce.
ZELENÁ JAKO BONUS
Stálezelené rostliny jsou lákavé a do zahrady vnesou barvy i v době, kdy si příroda tyká jen s šedou a hnědou. Většině neopadavých dřevin se vytýká strnulost a minimální proměnlivost, proto se do zahrady mají vysazovat s citem a v menším počtu. Zajímavé možnosti uplatnění nabízejí hlavně půdopokryvné dřeviny, které vytvoří kýžený efekt výhradně v plošné výsadbě. Třeba u brslenu Fortuneova ‘Emerald ’n Gold’ (Euonymus fortunei) rozhodně výtka ohledně strnulosti neplatí. Během sezony se zlatolistý keř s příchodem nízkých teplot přebarví do scenerie růžových, zelených a fialových odstínů, které stojí za podívanou. Stálezelené keře se uplatní také v menších skupinách jako pohledová clona v živém plotu nebo v nádobách na terase.
SOUSED DO TRVALKOVÝCH ZÁHONŮ
U trvalkových záhonů se někdy řeší problém, jak dosáhnout celoročního efektu tím, že se k nim vysazují okrasné trávy nebo některé keře. Ze stálezelených se budou vedle trvalek vyjímat různé odrůdy borovice kleče (Pinus mugo). Ideálním partnerem, který vynikne svým zlatavým zbarvením hlavně v zimě, je kultivar ‘Winter Gold’. Svěže zelené jehlice kultivaru ‘Pumilio’ nebo ‘Mughus’ zase zkrátí čekání na jarní rašení. Do stínu se hodí sloupovitý kultivar tisu červeného ‘David’ (Taxus baccata).
Ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis)
Trvalkám ale někdy sluší i kombinace s kvetoucími keři, pro něž je typická dlouhá doba kvetení. Ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis) a perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia) kvetou v plném létě a na modré květy lákají kromě motýlů také včely a čmeláky.
OBDIVUHODNÉ VÍCEKMENY
Moderní design jednokmenných stromů předčily v posledních letech vícekmeny, které vynikají všestranným využitím především v pohledově exponovaných částech zahrady. Jejich kmeny se větví už u země, takže dřeviny umožňují průhled přes soustavu kmínků. To dokážou splnit i některé vzrůstné keře, jež se tak uplatní jako designový prvek u terasy, solitér v trávníku s podsvícenou korunou nebo třeba v nízkém trvalkovém rabatu či divoce rostoucí travnaté stepi. Pozici vícekmenu zastávají často muchovníky (Amelanchier), z nichž některé druhy dorůstají výšky menšího stromu, tedy okolo pěti až šesti metrů. Keře vícekmeny vynikají v místech, kde je záhodno vytvořit pocit soukromí a zachovat přitom nádech divoce rostoucí přírody. Košaté koruny navíc působí jako příjemný zelený slunečník, což se cení poblíž pobytové terasy.
DESÍTKA, KTERÁ STOJÍ ZA POZORNOST
1. BOBKOVIŠEŇ LÉKAŘSKÁ
(Prunus laurocerasus)
Výška: dle odrůdy až 6 m, kompaktní kultivary většinou okolo 2–3 m Doba květu: IV–V Stálezelený listnáč vhodný do živých plotů volnějšího charakteru. Na jaře rozkvétají bílá květenství, z nichž se časem vytvoří hrozen tmavě fialových jedovatých plodů.
2. BRSLEN FORTUNEŮV
(Euonymus fortunei)
Výška: většinou do 1 m Stálezelený listnáč, který se pěstuje především jako náhrada trávníku. V nabídce zahradnictví jsou zastoupeny hlavně panašované kultivary. Některé mění v zimě zbarvení. Hodí se i pro výsadbu do nádob, ale díky schopnosti snášet tvarovací řez z nich lze vypěstovat nízké živé ploty.
3. DŘÍN KRVAVÝ ‘MIDWINTER FIRE’
(Cornus sanguinea ‘Midwinter Fire’)
Výška: 1–1,5 m Jeden z nejoblíbenějších kultivarů dřínu, u kterého se nejvíce cení výrazné růžovooranžové zbarvení výhonů. Pestré pruty vyniknou hlavně po opadu listů, pro udržení barevnosti je nutné každý rok odstranit všechny výhony starší než tříleté.
Ibišek syrský - modrofialový květ s vínovým středem.
4. IBIŠEK SYRSKÝ
(Hibiscus syriacus)
Výška: 2–3 m Doba květu: VII–IX Keře ibišku jsou k dostání také ve formě roubovance na kmínku, který se uplatní v nádobách nebo v trvalkových záhonech. Keřová forma skvěle vynikne ve smíšené keřové výsadbě nebo v trvalkových záhonech. Květy lákají opylovače.
komule Davidova (Buddleja davidii)
5. KOMULE DAVIDOVA
(Buddleia davidii)
Výška: 2–3 m Doba květu: VII–IX Komule je známá také pod lidovým názvem motýlí keř, protože na své vonné květy láká motýly i další hmyz. Hodí se hlavně pro vytvoření volně rostoucí kvetoucí keřové stěny nebo do větší skupiny dřevin.
6. MUCHOVNÍK LAMARCKŮV
(Amelanchier lamarckii)
Výška: až 6 m Doba květu: IV–V Většinou od země větvený keř, ale je dostupná také forma kmenného roubovance. Muchovník patří k univerzálním dřevinám, které uspokojí i náročného zahrádkáře. Na jaře raší listy v bronzové barvě a rozkvétají hrozny bílých květů, v létě dozrávají plody chuti podobné borůvkám a na podzim se dřevina zbarví do syté oranžově růžové barvy.
Pieris japonica - celkový pohled na stálezelený keř.
7. PIERIS JAPONSKÝ
(Pieris japonica)
Výška: některé kultivary do 1 m, vzrůstné i 2 m Doba květu: III–IV Kyselomilný keř vhodný hlavně do vřesovištních výsadeb. Kultivar Mountain Fire je zajímavý svými listy, které raší ve výrazně červené barvě a následně se přebarvují do zelené.
8. TEMNOPLODEC ČERNOPLODÝ
(Aronia melanocarpa)
Výška: okolo 2 m Další z univerzálních keřů. Ačkoli je to ovocný keř nebo někdy roubovaný strom, mnohdy je považován za dřevinu okrasnou. Plody se nazývají černé jeřabiny a kvůli trpké chuti se nejčastěji zpracovávají tepelně a doslazují. Na podzim se dřevina přebarvuje do oranžových tónů.
9. TIS ČERVENÝ ‘DAVID’
(Taxus baccata ‘David’)
Výška: 3 m Stálezelený jehličnan široce sloupovitého tvaru koruny se hodí nejen do živého plotu, ale vynikne i ve stinných trvalkových partiích. Vrcholové výhony se barví do zlaté barvy. Snese i hluboký stín a roste pomalu.
10. ZIMOSTRÁZ VŽDYZELENÝ
(Buxus sempervirens)
Výška: až 2 m Velmi pomalu rostoucí stálezelený listnáč je jednou z nejoblíbenějších dřevin určených k tvarování. V posledních letech ho napadají housenky zavíječe zimostrázového. Tvarováním lze ze zimostrázu vypěstovat nízký živý plot i figury. Kulovité rostliny se často pěstují v trvalkových záhonech nebo v nádobách na terase.
Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)
VÝBĚR KVETOUCÍCH KEŘŮ A DOBA KVĚTU
- abélie velkokvětá (Abelia x grandiflora) VII–IX
- dřín květnatý (Cornus florida) IV–V (okrasné listeny)
- dřín obecný (Cornus mas) III–IV
- hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) VI–IX
- kalina bodnantská (Viburnum x bodnantense ‘Dawn’) XI–IV
- kalina japonská (Viburnum plicatum) V–VI
- kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) IV
- lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) III–IV
- meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) III–IV
- ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis) VII–X";i:10;s:63:"třezalka (Hypericum ‘Hidcote’) VI–VIII ";i:11;s:69:"vilíny (Hamamelis) různé druhy a odrůdy XI–III";i:12;s:71:"zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) III–IV
Zdroj: Časopis Dům a zahrada
