Existuje mnoho druhů půvabně kvetoucích šplhavců, kteří ozvláštní a spolehlivě zastíní naši pergolu. Pokud budeme vybírat z těch odolnějších typů, máme možnost výběru mezi akébií, hrachorem, opletkou, vistárií, chmelem, aktinidií, podražcem, břečťanem, hortenzií, zimolezem, přísavníkem, vistárií, trubačem a plaménkem.

Vistárie potřebuje pevnou oporu

Oba nejznámější druhy vistárií začínají kvést v květnu. Jsou opadavé. U obou se můžete kochat až 25 cm dlouhými lila až modrofialově zbarvenými hrozny květů. Pořídit si můžete i bělokvětou odrůdu. Wisteria sinensis je pravotočivá, zatímco Wisteria floribunda je levotočivá. Z tohoto důvodu je nutné při jejich vyvazování počítat se směrem otáčení. Jen tak neomezíte rostlinu v pohybu. Oběma typům rostlin je třeba dopřát dostatečně pevnou oporu, takže bytelná pergola pro ně bude to pravé.

Při vysazování vystárií vykopejte dostatečně velkou jámu. Několik hlavních výhonů, které budou plnit funkci kosterních stonků, zaveďte na zeď nebo na oporu. Postranní větve sestřihněte na konci léta na 2–3 pupeny. Pro nákup doporučujeme pořídit si právě kvetoucí rostlinu, abyste měli záruku, že rostlina v budoucnu opravdu pokvete. Vistárie potřebují slunné místo a půdu bohatou na živiny. Při dobrých podmínkách dosahují jednotlivé výhony až 8 m délky.

Vytrvalý hrachor miluje slunce

Hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) je vytrvalý. Dobře hned při výsadbě zvažte jeho umístění, má totiž kůlový kořen, a ten později není možné vyjmout bez poškození ze země. Snese naštěstí jakýkoli druh půdy, ale upřednostňuje slunné stanoviště. Snese i mírný stín, ale pokvete v něm méně. Na stabilitu opory není tak náročný. Vytrvalé hrachory na rozdíl od hrachorů jednoletých (Lathyrus odoratus) nevoní a nemají tak pestrou škálu kultivarů. Jednotlivé výhony dosahují 2 metry výšky.

Hortenzie řapíkatá zvládne i polostín

Potřebujete ukrýt nepříliš vzhlednou zeď, nebo vytvořit dokonalý stín pod pergolou? Zvolte popínavou hortenzii řapíkatou (Hydrangea petiolaris). Na jeden metr plochy počítejte s jednou rostlinou. Do silného a rychlejšího růstu se sice pustí až po 2-3 letech na stejném stanovišti, zato poté dosahuje vynikajících přírůstků a úctyhodných rozměrů. Doslova jako bílá záclona se na jaře začnou objevovat na hortenziích velká bílá květenství. Není nutné ji přivazovat, pouze v prvních letech sledujte, zda mají správný směr růstu a dostatečnou opěru. Zvládnou jakékoli půdy i polostín nebo stinné místo. Tato pnoucí opadavá dřevina dosahuje výšky až 10 metrů.

Opletka čínská roste velmi bujně

Původní jméno opletky je rdesno Aubertovo (Fallopia aubertii) nebo také rdesno baldschuanské. Ještě před pořízením této obdivuhodně rychle rostoucí popínavky dobře promyslete, zda pro ni máte dostatek prostoru. Zabere hodně místa na šířku i výšku. I když bude růst bujněji, než požadujete a sestřihnete ji, znovu vydatně obrazí a poroste. Svou sílu vám tato vytrvalá rostlina ukáže již v prvním roce. Velmi rychle s ní pokryjete nevzhlednou zeď, přístěnek, pergolu, ovšem na treláž se nehodí. Zvládne růst v jakýchkoli půdách, na slunci i v polostínu. Jednotlivé šlahouny dosahují délky 10-12 metrů.

Zimolez ocení kvalitní půdu

Na zimolezech (Lonicera) je půvabné to, že květy u většiny druhů se s přicházejícím večerem pěkně rozvoní. Dostatek květů mívají na slunci. Stálezelené druhy zimolezu (Lonicera sempervivens) nevoní, stejně tak, jako jejich kříženci. Vynahradí to však svými pěknými trubkovitými květy. Na půdě u zimolezů dost záleží. V oblibě mají humus a zeminy bohaté na živiny, které jsou dostatečně propustné a nepříliš suché. Vysazovat je můžete na místa, kde mírně pofukuje, ale kde zároveň není příliš sucho, stejně, jako to mají rády popínavé růže. Zimolez můžete v růstu usměrňovat, ale také jej ponechat, aby se zamotával sám do sebe, což působí velmi přirozeně. Druh Lonicera periclymenum se zastřihuje po odkvětu, zatímco Lonicera japonica až v době vegetačního klidu, tedy v zimě.

Trubač nebo křivouš ozdobí jižní zdi

V mírném klimatu prospívají trubače (Campsis) nejvíce na jižních zdech. Oranžovo-červené trumpetky květů, které se na rostlinách objeví konce léta, jsou nádherné. Rostlinám vyhovuje umístění na slunci, v propustných půdách bohatých na živiny. Stonky rostlin lety dřevnatí a listy na zimu opadávají. Vyplatí se patu rostliny chránit před prudkým sluncem a vysycháním v létě. Také před zimními teplotami pod -10° C je dobré chránit vysazeným keříkem nebo valem vytvořeným z kompostu. Květy se objevují na novém dřevě. Stříháme na jaře, kdy rostlinu zbavujeme namrzlých či odumřelých větviček. Dosahuje výšky 7-12 m.