Krásně vypadají, voní, poslouží jako chutné a zdravé koření. Můžeme je pěstovat v květináčích, na bylinkové zahrádce, ale také mezi dalšími suchomilnými trvalkami.
Svatolína a kvetoucí astra křovitá ve směsi Stříbrná vonička, Dendrologická zahrada Průhonice
Santolína
Jihoevropská santolína cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus) je stálezelený (či spíše stálestříbřitý), kompaktní a kulovitý polokeř, který se v červenci obsype zlatými květenstvími. Dorůstá do výše 40-60 cm a stejně tak se rozrůstá i do šíře – pro udržení pěkného tvaru zelené části sestříháváme, a to brzy zjara. Celá rostlina je silně aromatická. I v době, kdy již dávno odkvětla, může krásně doplňovat trvalkové záhony, jak je vidět na fotografii záhonu z Dendrologické zahrady v Průhonicích, který zdobí trvalková směs s názvem Stříbrná vonička.
levandule ve společnosti řebříčku, montbrécií a okrasných bodláků
Levandule
Dřevnatějící stálezelené keříky, které se v létě odějí do hávu voňavých květů, mohou být dle druhu a kultivaru 20 až 60 cm vysoké. Pro udržení pohledných bochánků je třeba keříky na jaře seřezávat, ale pouze mladé výhony, staré dřevo obráží špatně. Kromě klasické levandule lékařské (Lavandula officinalis) můžeme pěstovat levanduli korunkatou (Lavandula stoechas) s velkými nachovými květenstvími, avšak méně mrazuvzdornou, či levanduli úzkolitou (Lavandula angustifolia) ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy. Oblíbené kombinace jsou levandule s růžemi, hodí se však i na trvalkové záhony.
Šalvěj lékařská ve společnosti pelyňku, kakostů, řebříčků a okrasných trav
Šalvěj
Rovněž šalvěj lze pěstovat ve více druzích. Klasikou je šalvěj lékařská (Salvia officinalis), pohledná dřevnatějící bylinka sloužící i jako koření a lék na bolesti v krku. I tento druh nabízí řadu okrasných kultivarů s atraktivně zbarvenými listy, pohledný je však i původní forma zeleně se sivým nádechem, která krásně doplní do stříbrna laděné záhony. Nemizí ani v zimě a v létě ji zdobí fialové květy.
