Čtenáři se ptají, Vlastimil Šindelář odpovídá. Přehled dříve zveřejněných odpovědí najdete v rubrice zahradní poradna.
- Převislý strom
- Neznámé rostliny
- Škůdci na lískovém keři
- Zvláštní výhonek juky
- Ořešák málo plodí
- Saví škůdci pokojovek
- Přesazení meruňky
Převislý strom
Borovice vejmutovka
Prosím o radu a doporučení, jak dále vést terminál případně i větve převislé borovice vejmutovky, kterou mám na zahradě (má sloužit i jako ochrana magnólie před západními větry), fotky přikládám. Její vršek se ohýbá k zemi každým rokem více a nevím, jestli ji to neomezuje v růstu nebo dokonce nemůže dojít k vyvrácení vlivem převážení. Měl bych do jejího dalšího růstu nějak zasáhnout? Jiří Soják
Váš strom je převislá forma a tak růst, kdy se terminál ohýbá k zemi, je normální. Ovšem tím, jak strom mohutní, by mohlo dojít k jeho rozlomení, nebo i vyvrácení. Při zasazení byl přivázán ke kůlu. Tím jak se strom zvětšuje, musí se zvětšovat i opěrný kůl. Mnoha zahrádkářům se osvědčily obyčejné lešenářské trubky. Na kolmou trubku se dají snadno přidělat boční příčky a k nim přivázat větve. Tím strom vytvoří vhodnou clonu pro magnolie.
Neznámé rostliny
Dočetla jsem vzpomínkovou knížku Švabinský, Vejrychovi a Kozlov. Na konci poslední majitelka chaloupky líčí jak se o chaloupku a zahradu stará a jaké květiny tam vysázela. Některé znám, ale s jinými si nevím rady a proto se na vás obracím. Např.: švédská bříza Dalecarlica a vrba tamaryškolistá Salix tamariscifolia. Květa Musílková
Vaše kniha je již staršího data a názvy rostlin se mohly výrazně změnit. Navíc jde spíše o lidové názvy. Ani v současné odborné literatuře se nevyskytují. Švédská bříza by mohla být bříza zakrslá, která pochází ze severu Evropy a u nás roste divoce na horách. Vyžaduje kyselou půdu, ale dá se pěstovat i na zahradách, kde netvoří vysoký strom. I druhá rostlina se v literatuře nevyskytuje. Podobně zní název pupavy (Carlina). Ta se vyskytuje na suchých místech a dříve se i jedla. Třetí rostlina má sice i název, ale ani ta není k nalezení.
Škůdci na lískovém keři
Existuje nějaká aplikační látka proti škůdcům na lískovém keři? Kromě slepic. Miloslav Kostřiba
nosatec lískový
Na zahradě můžete na lísku použít stejné přípravky jako na ostatní stromy. Houbovými chorobami lísky moc netrpí. Větší škody působí nosatec lískový. Způsobuje červivost oříšků. Klade vajíčko do vyvíjejícího se oříšku a na podzim při dozrání se larva prokouše ven. Pak zaleze do půdy a následující rok se vylíhne dospělec. Na dospělé brouky lze použít přípravky proti mandelince a do půdy přípravek Dursban.
Zvláštní výhonek juky
Výrůstek juky
Pomůže prosím určit, co je to za výhonek na fotografii juky (yucca)? Jedna se o vzdušný kořen? Jak s ním nakládat? Juky pěstuji nějakou dobu, ale s něčím podobným jsem se ještě nesetkala a na internetu se mi nedaří dohledat, o co jde. Danika Kotásková
Na obrázku roste normální kořínek. Může to být způsobeno odumřením starých kořenů v nádobě. Až doroste k zemině, normálně zakoření. Také můžete celý výhonek i s kořínkem odlomit a zasadit do nového kořenáče. Ránu je před tím dobré zasypat dřevěným uhlím.
Ořešák málo plodí
Pred 6-mi rokmi sme zasadili orech. odroda Jupiter. Rastie veľmi bujne, má až 150 cm prírastky a je ich veľmi veľa, ale celkovo je veľmi slabý: kmeň je tenký, konáre prevísajú, najviac mal 25 plodov. Nehnojíme ho, prírastky vylamujeme, ale nič sa nezmenilo. Je zasadený vo dvore, v obyčajnej zemi, podložie je štrkové. Kde robíme chybu? Soňa Budinská
Chybu neděláte žádnou. Ořešák je statný strom, který potřebuje dorůst do patřičné velikosti a teprve potom začne plodit. To, že bujně roste je jenom dobře. Časem kmen i větve zesílí a strom začne plodit. Ořešák nejde pěstovat jako zákrsek, seřezávání a tvarování moc nesnáší a pokud nemá k dispozici dostatek prostoru k růstu, neměl by se vysazovat.
Saví škůdci pokojovek
Nedávno jsem zpozorovala hned na dvou pokojových rostlinách škůdce. A chtěla bych vás touto cestou poprosit o pomoc, při jejich určení a o radu, jak se jich zbavit. Na první fotografii posílám škůdce, jímž byly napadeny květy orchideje. Na druhé pak napadené listy oleandru (zespoda). Obě napadené rostliny začaly vylučovat lepkavou tekutinu. Eva Halbichová
puklice oranžovníková
Bohužel fotky nedošly, ale určitě se jedná o savé škůdce. Na oleandru často sají puklice. Jsou to hnědé bouličky na spodní straně listu a stoncích. Tím, jak sají rostlinné šťávy, škůdci vylučují sladkou, lepkavou tekutinu. Ta je pak napadána černí, což je plísňová choroba, která zbarví povrch listů do černa. U orchidejí v květech by mohlo jít třásněnky. To jsou škůdci velicí jen asi 1 mm a obdobně po sání jsou rostliny také lepkavé. Ochrana je možná přípravky proti savému hmyzu, nejlépe takovými, které se dostanou do rostliny a následně hubí škůdce. Také pomáhá ošetřením leskem na listy, nebo olejovým sprejem. Ten škůdce zalepí a on se následně udusí.
Přesazení meruňky
Chtěla bych se zeptat kdy nejlépe přesadit meruňku. Je mladá málo vzrostlá. Bohužel je na špatném místě, kde chceme budovat pergolu a meruňky je škoda. Stejně tak by mne zajímalo, zda by šlo asi 180 cm túje přesadit bez úhony. Denisa Šebestová
Od počátku jara je pro přesazování stromků i keřů, nejméně vhodná doba. Rostlinám začínají růst nadzemní části a každý zásah do kořenů je velmi oslabí. Daleko vhodnější doba je v létě, kdy je růst již ukončen a pokud rostlinu důkladně proléváme a následně ihned po vykopání zasadíme a znovu důkladně zalijeme, úspěšnost je zaručena. Samozřejmě nejlepší je stromy i keře přesazovat na podzim, kdy dojde k opadu listů. Důležité je zachovat co největší část kořenů. Jinak přesazovat túje jde velmi dobře, neboť túje mají poměrně malý kořenový bal.
Zahrádkářská poradna Vlastimila Šindeláře
Poradna Vlastimila Šindeláře
Rady renomovaného zahradníka Vlastimila Šindeláře se pravidelně objevují na stránkách časopisu Receptář, ale také v řadě televizních pořadů. Osobně se s ním můžete setkat na výstavách, kterých se Receptář pravidelně účastní.
