Růže dužnoplodá (Rosa villosa L.) je známá také pod názvem růže jablíčková. Pochází z jižní části střední Evropy a z Balkánu. V našich oblastech se vyskytovala jen ojediněle. Na větší rozšíření tohoto druhu mělo vliv především zařazení nové odrůdy ’Karpatia’. Kromě tohoto druhu se můžeme také setkat s druhy růže svraskalé (Rosa rugosa), růže skořicové (Rosa cinnamomea) a růže Moyesovy (Rosa moyesii), pěstované rovněž pro plody (šípky) na zpracování, ale i pro okrasu. V zabarvení plodů jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvení černé, oranžové či žluté.

Karpatské šípky

Dužnoplodá odrůda ’Karpatia’ byla do sortimentu zařazena v roce 1973, dnes je nejvíce rozšířená a dostupná pro výsadby. Pro zajímavý vzrůst, dekorativní listy a velké barevné květy se jí využívá v sadovnických úpravách parků. Lze ji použít jako solitéru i na nestříhané živé ploty. Její velké šípky jsou navíc stejně tak zdravé, jako plody růže plané.

  • Keře rostou bujně, vzpřímeně, v období plodnosti se mírně rozkládají.
  • Letorosty jsou silné, dlouhé, vínově červené, řídce ostnité.
  • Květy jsou velké, o průměru 50 mm, jednoduché, růžové.
  • V době květu je rostlina odolná proti pozdním jarním mrazíkům, kvete koncem května, je samosprašná.
  • Plod tvoří souplodí nažek (šípků). Je velký, kulatě válcovitý až mírně hruškovitý, jasně červený, řídce posetý chloupky.
  • Plody jsou ve shlucích po dvou až třech, s krátkou stopkou a malým množství semen. Plodnost je velmi dobrá.

Plody dozrávají podle klimatických podmínek od poloviny srpna do začátku září. Je nutno hlídat zralost, období vhodné sklizně totiž trvá jen kolem 10 dnů, při opožděné sklizni už plody měknou a klesá v nich obsah vitaminu C. Plody po přezrání neopadávají. Podle zveřejněných údajů lze z pětiletého keře sklidit až 5 kg plodů.

Pěstování

Kromě základního řezu po výsadbě už řez v dalších letech nevyžaduje, zmlazení ale snáší dobře.

  • Dužnoplodé růži se nejlépe daří v hlinitých, dostatečně vlhkých půdách a na slunné poloze.
  • Nejčastěji ji očkujeme v srpnu, nebo ji na jaře roubujeme na planou růži.
  • Lze ji množit semeny, která je nutné do jarního výsevu stratifikovat, dobře se množí i vegetativně kořenovými oddělky.
  • Odolnost proti nízkým teplotám ve dřevě i v květu je vysoká. V době dešťů mohou plody pukat a jsou napadány plísní šedou, jinak rostlina chorobami ani škůdci netrpí.

Výsadba

Růži většinou vysazujeme po dvou nebo třech keřích do okrasné nebo i do užitkové zahrádky. Vzdálenost výsadby volíme 2x3 m. Nejvhodnější doba pro výsadbu je podzim, protože keříky na jaře brzo raší.

Proč jsou šípky zdravé

Cenné hodnoty šípků znali lidé již v dávné minulosti, už tenkrát je sbírali a upravovali. Čerstvé plody obsahují provitamin A, vitaminy B, C, K, cukry, třísloviny, pektiny, rostlinná barviva a silici. Obsahují také mnoho minerálních látek a stopové prvky. Užitková část plodu obsahuje 24,5 % sušiny, 6,4 % sacharidů a okolo 1200 mg vitaminu C ve 100 g dužniny.

Sklizeň a zpracování šípků

Jak už jsme zmínili, plody je nutné sbírat dobře vyzrálé, ale ne přezrálé, kdy obsah vitaminu C znatelně klesá. Šípky je třeba důkladně usušit. Při umělém sušení můžeme použít sušičku nebo i troubu, sušíme je při teplotě do 50 °C. Využití plodů je široké, můžeme je sušit pro přípravu čaje, vyrábět z nich marmelády, pasty, šťávy, sirupy i vína. V zahraničí se ze šípkových semen lisuje olej, který se používá pro léčebné účely.

Jak zachovat vitamíny v šípkovém čaji

Sušené šípky používáme především na přípravu šípkového čaje, který má díky obsahu vitaminů a minerálů posilující účinky. Působí močopudně a pročisťuje organismus. Pro zachování vitaminu C je dobré namočit podrcené šípky alespoň na 12 hodin do studené vody, nechat je vylouhovat, pak je opatrně zahřát na teplotu vhodnou k okamžitému pití a přecedit. Množství použitých podrcených šípků záleží na tom, jak chceme mít čaj silný; většinou postačí na šálek vody jedna polévková lžíce. Šípkový čaj můžeme ochutit medem, odvarem ze skořice, zázvoru apod.

Pití šípkového čaje zvyšuje imunitu, zlepšuje metabolismus, přispívá ke správné krvetvorbě, chrání klouby, srdce a cévy. Pomáhá také při nespavosti. Pití čaje je obzvlášť vhodné v zimním období při výskytu chřipek, čaj mohou pít děti, těhotné i kojící ženy. Protože nemá žádné negativní účinky, můžeme ho užívat i dlouhodobě jako osvěžující nápoj.