Hádanky podzimní přírody: brslen, klokočí a tajemná maclura
5. 11. 2016

Hádanky podzimní přírody: brslen, klokočí a tajemná maclura

Každoročně se na sociálních sítích objevují desítky fotografií, jejichž autoři se zajímají, co to při svých podzimních toulkách potkali. Některé exotické stromy a keře dovedou svým vzhledem v určité části roku pořádně překvapit i ty, kteří o přírodě vědí hodně.

Zdaleka to není výsada cizokrajných dřevin. Stačí, aby některý druh rostl jen na části našeho území. Často nejvíce překvapí dřeviny, které většinu roku působí nenápadně a tak nějak se ztrácejí v davu „zeleně“. O to víc upoutá jejich plodenství, které má často nejen výraznou barvu, ale i neobvyklý tvar. Představíme vám tři z nejčastěji hledaných: brslen, klokočí a makluru.

Brslen ohromí svými plody


plody brslenu pro mnohé představují hádankuBrslen evropský
(Euonymus europaeus) je jedním ze čtyř druhů brslenů, které rostou volně v evropské přírodě. Některé zahradní kultivary jsou zvlášť atraktivní na podzim díky zářivě červenému vybarvení listů. Pro tohle zbarvení se brslenům občas přezdívá hořící keř (burning bush).

Hádanku však nejčastěji představují plody. Mají podobu čtyřbokých a čtyřpouzdrých tobolek v růžové až karmínové barvě. Po prasknutí plodu z těchto tobolek visí semena na jakési nitce, dokud nespadnou. Plodům brslenu se přezdívá farářova (biskupská, kněžská) čepička. To pro podobnost plodu s biretem (liturgická pokrývka hlavy katolických kněží) se nebo jen podle čtyřbokého uspořádání kvadrátky.

Zatímco pro lidi jsou plody brslenů jedovaté, mezi ptáky se těší velké oblibě. Pochoutku představují pro 24 druhů, které u nás můžete spatřit.

brslen evropský je atraktivní svými plody

Klokočí zná každý a nikdo

Zvlášť dříve narození mají klokočí spojené s písničkou z divadla Semafor. Jenže ne každý tuší, jak takové „po babičce klokočí“ vypadá. A to i přesto, že v leckteré domácnosti mají ze semen klokočí korále nebo růženec. Klokoč zpeřený (Staphyllea pinnata) roste v nejteplejších částech naší republiky. Nejčastěji jej můžete potkat na jižní Moravě. Keř dorůstající výšky 2 – 4 metry je nápadný dvakrát ročně. Nejdřív na jaře zaujme svými květy. Rozkvetlé laty krémově bílých, případně narůžovělých květů jsou dlouhé 10 - 12 cm.. Daly dřevině vědecký název: Staphyllea pochází z řeckého slova stafylé - hrozen a odkazuje na uspořádání květenství tohoto keře.

kvetoucí klokoč zpeřený plody klokoče zpeřeného se skrývají v tobolkách

Na podzim už z dálky poutají pozornost plody klokoče, které mají podobu kulovitých, měchýřkovitých tobolek se 2 – 3 pouzdry. S jistou nadsázkou je můžeme přirovnat ke světle zeleným lampionkům. Uvnitř skrývají zpravidla jediné semeno, které dozrává koncem září až v říjnu. Zralá semena poznáte snadno – v tobolkách chrastí. Jazykovědec Josef Jungmann se proto domníval, že původ slova klokočí souvisí se slovesem klokotati, kloktati, které upozorňuje na chřestivý zvuk. Pro klokoč lidé našli celou řadu dalších jmen: klokočka, klokočky, korálky klokočí.

semena klokoče zpeřeného se používají pro výrobu růženců i šperků

Díky archeologickým nálezům víme, že semena klokočí se v době bronzové používala nejen jako potrava, ale i k výrobě šperků. Ideální termín pro sběr plodů je podle pověsti 29. září. Právě tehdy prý mají čarovnou moc: rozmnožují majetek toho, kdo je sbírá a chrání věrnost jejich partnera.

Maklura – obří zvrásněné koule

detail povrchu plodu maklury oranžovéNa podzim jsou plody maklur, stromů, původem z údolí Červené řeky (Red River) v jižní Oklahomě a severního Texasu, nepřehlédnutelné. Pozornost přitahují nejen svou barvou a velikostí, ale také strukturou. Oficiální název je maklura oranžová (Maclura pomifera), ale lidé jim říkají všelijak: indiánské pomeranče, oranžové moruše, maklura jablkovitá, maklura oranžová, oranžová jahoda, opičí mozek či koňský hnůj. V angličtině se nejčastěji objevuje označení Osage Orange, dále pak horse apple (koňské jablko), hedge (živý plot). Z francouzského Bois d'Arc vzniklo bowdark, a nakonec zůstal název bow wood (dřevo na výrobu luků). Z kořenů a kůry maklury je možné získat ve vodě rozpustné žluté barvivo, proto označení žlutý strom.

plody maklur nejsou vhodné k jídlu

Nejvíce lidi zajímá, zda jsou plody maklur jedlé. Protože nemají nijak zajímavou chuť, i ptáci je žerou jen jako náhradní zdroj potravy. Plody maklur rostou pouze na samičích stromech. Nejprve se v květnu až červnu objevují zvláštní květenství, připomínající chlupaté koule. Během léta se z nich vyvíjejí žlutozelená vrásčitá plodenství, která zůstávají na větvích i po opadu listů. Ve zralosti dorůstají průměru 10 – 14 cm, svou velikostí předčí tenisový míček.

U nás se maklurám příliš nedaří. Vzácně je potkáte jako okrasnou dřevinu v zámeckých parcích, botanických nebo dendrologických zahradách v nejteplejších částech republiky. Dozrávající plody můžete obdivovat například v zámeckém parku v Lednici nebo v pražské zoologické zahradě. Častěji můžete maklury spatřit při návštěvě Maďarska.

Autor Radka Páleníková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestpluspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS