Čemu říkáme mrtvé dřevo
V označení mrtvé dřevo je rozpor, neboť mrtvé zdaleka není. Poskytuje totiž místo k životu nebo úkryt a dokonce i zdroj obživy. Kromě hmyzu a velkého množství brouků v něm nalezneme i plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry a mnohé další savce. Ať stojí, nebo padly k zemi, stále jsou odumírající či mrtvé stromy naprosto nepostradatelnými částmi mnoha ekosystémů. V celé řadě přírodních procesů mají svůj nezastupitelný úkol.
Osamocený mrtvý strom může poskytnout domov ptactvu
Kácení stromu = zásah do biotopu živočichů
Pokud je známo, že se uvnitř stromu nacházejí vajíčka, larvy, kukly nebo dospělci zvláště chráněných druhů hmyzu, musí žadatel o jeho pokácení získat výjimku. A to nejen pro samotné kácení stromu, ale i kvůli zásahu do biotopu těchto vzácných živočichů. Nejsme-li si jisti tím, zda se v takovém stromě vzácní živočichové nalézají, je dobré kontaktovat odborníka. Ten obvykle na základě známek přítomnosti jako jsou výletové otvory nebo stromové dutiny, určí, zda se v nich hmyz nachází, či ne.
Loggery neboli broukoviště u nás nejsou zdaleka tak známé jako v Anglii.
Loggery neboli broukoviště
U nás dosud poměrně opomíjenou možností ochrany hmyzu vázaného na staré stromy jsou loggery. Česky by se daly označit jako broukoviště, nebo špalkoviště či dřeviště. V podstatě jsou to skupiny silnějších větví a kmenů, které jsou částečně zapuštěny do země nebo volně položené na ní. Jsou to člověkem vytvořené biotopy pro bezobratlé živočichy, které se nechávají volně přirozenému rozpadu.
Roháč obecný potřebuje ke svému životu rozkládající se dřevo.
Nejznámější druhy ohrožených brouků vázaných na mrtvé dřevo
Stromy jsou pro vzácné druhy hmyzu velmi cenné, ať jsou v jakémkoli stavu vývoje, byť by se zcela rozpadaly. Na stromy s dutinami jsou vázáni krásní zlatohlávci, dále páchníci a také kovaříci. Svůj domov v odumírajících stromech nacházejí krasci, a pod borkou žijící lesáci. Ve starém dubovém dřevě se vyvíjejí larvy tesaříka obrovského. Tesaříky zavalité můžeme spatřit v lýku a dřevě starých borovic. V dřevě, které trouchniví ve styku se zemí dochází k vývoji larev našeho největšího brouka roháče obecného. Ale roháč není zdaleka sám, takové dřevo si oblíbili i nosorožíci kapucínci nebo roháčci.
Sameček tesaříka alpského na kmeni padlého stromu
I člověk je součástí přírody
Staré, suché a doupné stromy ve svých útrobách skrývají nejvíce druhů vzácného hmyzu. Je tedy třeba si uvědomit, že o jejich životě a smrti rozhodujeme my lidé. Buďme tedy i my součástí přírody a chovejme se podle toho. Nelikvidujme bezhlavě odřezané části stromů, padlé stromy nebo stromy pokácené, ale ponechejme je na místě, nebo je alespoň odvezme na místo vhodné pro další rozvoj organismů vázaných na jejich dřevo. Nevhodná je i likvidace pařezů, v nichž se často nachází poslední útočiště arborikolů (z latiny: arbor = strom, colere = obyvatel).
Svůj význam má mrtvé dřevo i jako biotop
Starý či mrtvý strom není odpad, který je nutné odklidit
Vysoké pařezy ani torza stromů nikoho neohrožují pádem, a tak je třeba zvážit, zda není lepší je ponechat na místech, kde stromy rostly, a kde je mohou vzácné druhy hmyzu využívat ještě spoustu let po odumření stromu. Ne každý starý či mrtvý strom je pro okolí nebezpečný a tudíž problematický. Jestliže se nám jeví starý nebo mrtvý strom jako nehezký, nelámejme nad ním předčasně hůl. Nebuďme sobečtí a podívejme se na něj ještě z jiného úhlu, z úhlu pohledu ostatních živočichů, pro které může být vším, domovem, úkrytem i zdrojem potravy.
