Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je na rozdíl od ibišku čínského dřevinou opadavou. Pochází z jižní Asie, v Evropě se pěstuje od roku 1596.
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) má listy vejčité až kosočtverečné.
Listy venkovního ibišku jsou vejčité až kosočtverečné, často trojlaločné. Květy mívají průměr 5 až 10 cm. Vyrůstají jednotlivě na krátkých stopkách. Keř kvete od konce července do září. Do podzimu stačí pak ještě v hojné míře vytvořit suché tobolky, které ovšem (tak jako u jiných druhů ibišků) nemají okrasnou hodnotu.
Třímetrový ibišek na zahradě
Zvlášť atraktivním dojmem působí plné květy nově vyšlechtěných kultivarů ibišku syrského.
Keř roste vzpřímeně a dosti pomalu; u nás do výšky dvou až tří metrů. Čím je oblast teplejší, tím se mu daří lépe. Třeba u Balatonu z ibišků vysazují husté a vysoké živé ploty, v nichž pak vystříhávají místo pro vchod. V našich podmínkách ovšem ibišek není ideální dřevinou pro živé ploty.
Barevná paleta květů
Původní druh je světle fialový, ale dnes je vyšlechtěno mnoho odrůd v různých tónech, kde se pojí fialová barva s růžovou, červenou i modrou v různé intenzitě. Typické bývá výrazné temnější oko. Jsou také ibišky syrské čistě bílé. Řada odrůd je i plnokvětých.
Pěstování ibišku
- Nádherné plnokvěté odrůdy se hodí opravdu jen pro oblasti s teplým a suchým koncem léta, protože při deštivém počasí poupata ibišků plesnivějí a ani se neotevřou. Pro výsadbu ibišku syrskému vybereme vždy slunné, teplé a před větry chráněné, spíše sušší místo.
- Půdu připravíme propustnou, ale humózní a výživnou. Nevzhledné rostliny s menšími, světle zelenými listy obvykle trpí nedostatkem živin.
- V listopadu se rostlině zavděčíme navezením kompostu, který bude sloužit jako ochrana kořenů. Půdu ale hluboce nekypříme ani neryjeme. Nejchoulostivější jsou mladé rostliny.Ibišek syrský dobře snáší řez, který provádíme zásadně v předjaří. Zejména u starších rostlin je třeba větve spíše probrat než zkracovat a pustit světlo do keře. Odstraníme i všechny větve suché a zmrzlé. Ibišek dobře obráží a ještě v témže roce stihne vykvést.
- Keř musí před zimou řádně vyzrát, neboť u nás může ve dřevě zmrznout. Z tohoto důvodu ibišky vysazujeme na jaře a keře nikdy nehnojíme před zimou, zvláště ne hnojivy bohatými na dusík.
Ibišky se v domácích podmínkách množí obtížně. Je sice možné řízkovat je, ale takové rostliny špatně rostou, proto zahradníci ibišky množí roubováním na semenáče původního druhu.
