Neříkejte, že jste si ještě nikdy nevystrčili za okno do truhlíku nebo na venkovní záhonek nějaký ten chylan. Nejhezčí chylany jsou ty zářivě modré, jak se na ně sluší...
Aha, musím se vrátit na zem, do současnosti, a nesmím se snažit napodobovat proslulé Návštěvníky z onoho krásného dětského (a nejen dětského) TV seriálu a cestovat do minulosti. Chylan není žádná úchylná květina, ale obrozenecký název pro asi 365 druhů rostlin z rodu Lobelia.

Obrozenečtí botanikové neúnavně hledali pro rostliny, zvláště exotické, české ekvivalenty, česká jména. Často vycházeli z rozmanitých vlastností rostlin.

Pan Lobelka

Držím se zásady, že bylo–li rodové jméno při popisu rostliny uděleno na počest či paměť nějakého člověka, nemělo by se měnit ani v češtině. A tak mám raději fuchsie než čílka, linneu než zimozel a podobně. Proto jsem také rád, že chylany patří historii botaniky a na zahradách či za okny nám v létě kvetou lobelky. Lobelky proto, že autor jména, Linné, tento rod nazval na paměť vlámského lékaře a botanika (tehdy si byly obě profese velmi blízké) Matyáše Lobela.

Za života se ovšem tento botanik psal Mathias de l´Obel. A narodil se přesně 400 let přede mnou, ovšem v Lille. Po studiích ve Francii byl lékařem v Nizozemí a v Anglii a jako předchůdce Linného se pokoušel o utřídění, klasifikaci rostlin. Zemřel v 78 letech, 3. března 1616.

Půvabné příbuzné zvonků

Lobelky jsou tedy poměrně obsáhlým rodem, původně rostoucím většinou
v tropech a subtropech téměř celého světa. Bývají řazeny buď do samostatné čeledi lobelkovitých nebo do velké čeledi zvonkovitých, Campanulaceae. Od zvonků se liší souměrnými květy, tedy květy, jimiž lze proložit jedinou rovinu. Tvar květů lobelek je velmi atraktivní, třebaže jednotlivé květy nejsou nijak velké. Zpravidla mají dva pysky, přičemž ten horní je tvořen dvěma cípy, zatímco dolní třemi; navíc se otáčejí kolem vlastní osy o 180 stupňů, podobně jako květy orchidejí. Plod je tobolka s velkým množstvím droboulinkých semen.

Překvapivá rozmanitost lobelek

To, co pámbu a příroda lobelkám ubrali na velikosti květů, to některým druhům vynahradili ve velikosti květenství a množství květů. Ve vysokých horách v Africe roste např. lobelka keňská (Lobelia keniensis), která má obrovská vysoká květenství. U nás pěstované lobelky (např. Lobelia erinus) z Kapska v jižní Africe jsou velmi drobné, něžné byliny. Naproti tomu existují dřevité lobelky velkých rozměrů, někdy se zvětšenou bází stonku (kmene), typicky pachykaulní. Lobelka Dortmannova (Lobelia dortmanna) je vodní rostlina ze severozápadu Evropy
Po biochemické stránce patří lobelky spíše mezi rostliny jedovaté, protože obsahují v pletivech řadu alkaloidů. Taková lobelka nadmutá (Lobelia inflata) jich obsahuje dokonce čtrnáct! I metabolismus mají zvláštní, specializovaný, odlišný od jiných rostlin.

"Naše" modré lobelky do truhlíků i na obruby záhonů

Chcete–li, aby vám lobelky kvetly už od června, tak je musíte právě teď, v únoru, vysévat. A nezasypávat zemí, jen přitlačit!

V našich zahradách nejlépe obstála lobelka modrá (Lobelia erinus), pěstovaná buď jako kompaktní trsnatá letnička, nebo ve varietě pendula, která je převislá. Osvědčenou převislou odrůdou je např. cv. Cascade mix, která je volným „barevným souborem“ květů bílých, modrých i růžově fialových. Vedle rozmanitě modrých odrůd (některých velmi tmavě modrých) existují i odrůdy s tmavými až červenohnědými listy (např. ´Crystall Pallace´), které v záhonech (v obrubách) i za okny působí velmi dekorativně. Jen je třeba pamatovat na to, že jde o původní obyvatele teplého a občas dosti suchého Kapska a při jejich zálivce je tedy třeba šetřit vodou. Pro ty, kteří jsou zvyklí na lobelčí modř, je téměř paradoxem lobelka s kardinálsky šarlatovými květy. Jmenuje se Lobelia cardinalis (jak jinak!) a pochází ze Severní Ameriky, obdobně jako „indiánský tabák“, lobelka nadmutá (Lobelia inflata).