Příslušníkům rodu Magnolia se všeobecně česky říká magnólie. Preslův český odborný název šácholan, který vychází ze tvaru souplodí rostliny připomínajícího šišku (neboli staročesky „šách“), se používá málo, ačkoliv jej akademický Klíč ke květeně z roku 2002 uvádí jako platný.

Četné morfologické znaky dokazují, že magnólie patří k nejstarším krytosemenným rostlinám. Před přibližně 100 miliony let v druhohorách rostly tyto pro nás exotické dřeviny také v Evropě a paleobotanické nálezy pocházejí dokonce i z Čech. Dnes je asi 100 druhů rozšířeno jednak v Severní a Střední Americe, jednak ve východní Asii a v Himaláji. Na zahradě můžeme pěstovat rozličné druhy i kultivary.

Pěstování ze semínek

Amatérské množení magnólií není snadná záležitost. Lidé sice často seberou nápadná semena, ale jejich okamžité výsevy vzcházejí nepravidelně a nejistě. Pokud se o to přesto chceme pokusit, vyplatí se dodržet následující postup:

  • Sklidíme ještě celé šištice v době, kdy se již začínají otevírat.
  • Uložíme je asi na dva měsíce do vlhka a tepla, aby byl ukončen vývoj embrya.
  • Pak drhnutím teplou vodou a ostrým pískem odstraníme dužnatý obal.
  • Čistá semena necháme do jara stratifikovat ve vlhkém perlitu v mikrotenovém sáčku při asi 4 °C. Nesmějí vyschnout! Vhodným prostorem je i chladnička.

Semena vyséváme v dubnu až květnu do lehčí prohřáté půdy nejlépe v pařeništi nebo ve studeném skleníku. Vzcházejí nepravidelně několik týdnů, v červenci se již semenáčky neobjevují, ale část semen může přeléhat do příštího roku. Za úspěch můžeme považovat 40% vzcházivost.

Řízkování vyžaduje zkušenost

Ve velkém se magnólie často řízkují ze speciálně založených matečnic, kde se výchozí rostliny ve sklenících nebo pod fóliovými kryty přirychlují a také pravidelně řežou. Pokud chceme zkusit magnólii neřízkovat sami, řízky odebíráme z mladých, dobře vyživovaných rostlin s výraznými přírůstky.

  • Polovyzrálé, nejlépe vrcholové řízky s 2 až 3 listy řežeme v červenci až srpnu.
  • Spodní část upravíme podélným oboustranným seříznutím, aplikujeme pudrový stimulátor s obsahem 1 až 2 % IBA.
  • Množárnu si vytvoříme ve skleníku nebo pařeništi. Řízky pícháme do truhlíků do směsi rašeliny a písku v poměru 3:1.
  • Truhlíky těsně uzavřeme fólií a zastíníme je.

Mladé rostliny přečkají první zimu nejlépe v bezmrazé místnosti.

Hřížení je nejsnadnější

Nejvhodnější cestou k získání sazenic je tradiční způsob – hřížení.

  • V srpnu až v září vyzrálý letorost obloukovitě zahrneme do rýhy, vrchol musí směřovat ven z půdy.
  • V ohybu je vhodné výhon poranit naříznutím a vše zajistit proti uvolnění.

Půda musí být humózní a nesmí přes léto přeschnout. Sazenice oddělujeme za dva až tři roky.

Nákup sazenic

Protože všechny způsoby množení jsou zdlouhavé a nejisté, bývá výhodnější sazenice zakoupit. Měly by mít minimální výšku 30 až 40 cm a pravidelně založené hlavní výhony. Často jsou už i na těchto mladých rostlinách poupata. Za značně vyšší cenu, zohledňující roky pěstování ve školce, lze koupit rostliny vysoké třeba i 150 cm.