Nejdůležitějšími faktory, které spolurozhodují o úspěchu našeho pěstitelského úsilí, jsou vedle kvalitní odrůdy především teplota, vlhkost vzduchu a množství světla. Pokud je udržíme v optimálních mezích, bude dobrý výsledek téměř zaručen. Ideální pro pěstování kvalitní sadby je samozřejmě vytápěný skleník, protože v domácích podmínkách je někdy obtížné nároky květin plnit. Ale možné to je, existuje řada způsobů, jak si poradit.

Teplota

Většina květin při klíčení semen či zakořeňování řízků vyžaduje 22-24 °C, což jsou teploty běžné v kuchyni moderního bytu, a proto v ní většinou najdou útočiště misky s výsevy nebo napíchané řízky k zakořenění. Tyto teploty jsou optimální asi dva týdny, klíčící semena vytvoří kořínek a řízky zakoření. Později je dobré teplotu snížit, optimálně na 18 °C. Rostlinám to také pomůže ubránit se proti různým houbovým chorobám, jako je například padání klíčních rostlin.

Vlhkost vzduchu

S vlhkostí vzduchu je to podobné jako s teplotou. Než rostliny vytvoří funkční kořínky a budou schopné si zajistit samy vodu ze substrátu, musíme jim nachystat prostředí, kde je prakticky 100% vzdušná vlhkost. Nejlepší řešení je zabalit misky s výsevem či řízky do mikrotenové fólie. Po zakořenění musíme však vzdušnou vlhkost postupně snížit na 40-70 %. Když venku mrzne a v bytě se topí, někdy vlhkost klesne i pod 30 %. Pomůžeme si různými typy plastových domácích skleníčků. Většinou se jedná o dva plastové výlisky, kde spodní slouží jako pěstební miska. Horní průhledná část těsně doléhá na spodní a vytváří uzavřený prostor, ve kterém můžeme regulovat vlhkost vzduchu většinou otvorem, který lze různě přivírat.

Světlo

Se světlem to je v domácích podmínkách asi nejkomplikovanější, v zimě je ho pochopitelně nedostatek. Přisvětlování speciálními LED svítidly je účinné, ale také finančně náročné. Proto se snažíme rostliny najít místo těsně u okna. Bílá papírová deska umístěná za rostliny směrem do místnosti pomůže částečně odstranit vytahování za zdrojem světla. Za jarních slunečních dnů naopak nesmíme zapomenout rostliny přistínit, aby je ostré sluneční paprsky nepopálily.

Správná zálivka

Mezi zahradníky se často diskutuje o důležitosti dobré zálivky a s nadsázkou se říká, že je to největší zahradnické umění. Na tom je hodně pravdy. Rostlině musíme vytvořit takový zálivkový režim, aby se ke kořenům dostal v potřebném množství vzduch. Zjednodušeně řečeno, rostliny pořádně zalijeme a pak necháme substrát částečně vyschnout. Kdy to je, poznáme podle barvy rašeliny, která tvoří hlavní součást průmyslově vyráběných substrátů - rašelina nasycená vodou je tmavá až černá, kdežto vyschlá je světlá. Výsevy potřebují k zakořenění vodou nasycený, tedy tmavý substrát, ale malým rostlinám udržujeme v substrátu již méně vody, barva by tedy měla kolísat mezi tmavou a středně tmavou. Starší rostliny pak vyžadují ještě méně vody, substrát by tedy měl být tmavý až skvěle hnědý. Tento vodní režim nutí rostliny kořenit do hloubky a výsledkem je kvalitní kořenový bal. Největší chybou je zalévat každý den trochu.

Hnojení

Se správnou zálivkou souvisí i hnojení. V koupeném substrátu je zásobní hnojení zhruba na dva týdny. Po uplynutí této doby musíme rostliny zásobovat živinami v zálivce. Koncentraci zprvu používáme čtvrtinovou, později poloviční, než uvádí výrobce pro dospělé rostliny. Běžnou frekvenci hnojení (jednou týdně) je nejlépe přizpůsobovat skutečnému stavu porostu. Jestliže rostliny rostou příliš bujně, hnojení můžeme vynechat, když jsou naopak „smutné“, tedy mají světle zelenou barvu s nádechem dožluta či fialova, pohnojíme je dvakrát týdně.

Zaštipování

Často se diskutuje, zda je dobré květinovou sadbu zaštipovat, aby byla košatější. U rostlin pěstovaných z řízků jsou 2-3 zaštípnutí běžným pěstebním postupem. Letničky pěstované ze semen však zaštipovat nedoporučujeme, protože by kvetly nejméně o čtrnáct dní později. Košatost je odrůdová vlastnost a rozhodneme o ní vlastně již při nákupu osiva. Rostliny pěstované ze semen zaštipujeme jen tehdy, když se vytáhly a jsou nevzhledné, a jde vlastně o poslední pokus o záchranu sazenic. Po takovém zásahu musíme rostliny intenzivně hnojit, aby rychle vytvořily nové výhony.

A jak má tedy vypadat optimální výsledek našeho pěstitelského úsilí? Rostlina by měla být košatá a nakvétat několika květy. Kořeny by měly prorůst až ke dnu květináče a měly by být bílé. Na rostlině samozřejmě nesmí být žádné choroby ani škůdci.

Smutnice a mšice

Zapomenout ale nesmíme ani na další důležité věci. Jednou z hlavních je nákup kvalitního substrátu. Ze zkušenosti víme, že až 70 % problémů s klíčením výsevů má na svědomí nevhodný substrát. Kvalitní dobře udržovaný kompost je jistě také dobrou volbou, ale i profesionální zahradníci již léta používají průmyslové substráty. Nejhorší závadou substrátu bývá přítomnost larev smutnice. Ty požírají kořínky a později celé klíčící rostlinky, u řízků zase žerou tvořící se nové kořeny. O případné přítomnosti tohoto hmyzu v nakoupeném substrátu se můžeme přesvědčit jednoduchým testem. Do zavařovací sklenice nasypeme zvlhčený substrát, těsně ji zavřeme a postavíme do tepla, třeba k radiátoru. Když za dva týdny sklenici otevřeme a vylétnou z ní drobné mušky, byl substrát infikován.

Pravidelně kontrolujeme nejmladší listy výhonů na přítomnost mšic, které jsou někdy skutečně důmyslně ukryté a o jejich přítomnosti svědčí jen deformované výhony, které jsou důsledkem jejich sání. Dobrým řešením je i preventivní postřik.