Koncem června (ovšem je třeba rostliny sledovat, záleží i na počasí v dané sezóně) začíná lodyha tulipánů žloutnout a rozklesávat se. V té době by již měla mít cibule vytvořenou hnědou slupku a lze ji vyjmout ze země. Když už je lodyha docela suchá, je na sklizeň pozdě. Dceřiné cibule se už v půdě rozpadají a těžko je všechny najdeme. Tulipány totiž mají tu zvláštnost, že se během jarní vegetace původní cibule přetvoří na dvě až pět nových různých
Sušení a třídění je důležité
- Po vyrytí cibule opatrně rozložíme v tenké vrstvě ve stínu a v průvanu, aby jejich povrch zaschnul.
- Asi po dvou týdnech se k nim vrátíme a shluky cibulí mírným vykroucením rozdělíme.
- Neúprosně zlikvidujeme cibule nahnilé i poškozené a cibule roztřídíme podle velikosti. Příští rok totiž pokvetou jen cibule o velikosti v obvodu alespoň 9 cm.
- Velké, vysušené a od půdy očištěné cibule necháváme přes léto na přepravkách, nebo je uložíme do prodyšných papírových sáčků (nikdy ne do neprodyšných fóliových či mikroténových obalů).
cibulky tulipánů
Menší cibule než 9 cm kvetou jen u skupiny liliokvětých zahradních tulipánů a botanických tulipánů, které ovšem ani není nutné každoročně vyjímat z půdy. Drobné a ploché cibule je sice možné dopěstovat na zvláštním záhonu, ale trvá to dlouho a námaha s tím spojená se nevyplatí.
Při správném skaldování vydrží cibule zdravé i bez moření
Nesmíme zapomínat, že i v době vegetačního klidu cibule svým způsobem žije. Uvnitř vznikají zárodky příštích květů a jejich vývoj je dosti citlivě ovlivňován teplotou. Cibulky skladujeme v dobře větrané místnosti s teplotou kolem 20 °C, během skladování je pečlivě kontrolujeme a opět zlikvidujeme všechny nemocné. Pokud postupujeme takto důsledně, není nutné cibule mořit.
o šlechtěné tulipány je třeba pečovat