Rovnoměrný zelený pažit, podobně jako všechny pěstované rostliny, vyžaduje správnou závlahu a dostatečný přísun živin. Vzhledem k jeho často velké ploše je třeba zalévat efektivně, tak aby bylo zavlažování opravdu účinné a nespotřebovalo se při něm zbytečně moc vody. Trávník je dále třeba dostatečně hnojit, protože spolu posečenou trávou je mu stále odebíráno mnoho živin, které musí doplňovat a z půdy je časem částečně vyčerpá.

Jak trávník správně zavlažovat?

V teplých suchých obdobích, kdy je potřeba zálivky vysoká, je vhodné travní porost zalévat ve dvou denních dávkách.

  • První večerní krátkou zálivkou po západu slunce trávník vzpružíme a zároveň osvěžíme vzduch.
  • Druhou intenzivnější dávku dodáme porostu v noci, kdy je chladněji, voda se méně odpařuje a rostliny ji tak mnohem lépe využijí.
  • Ve velmi horkých letních dnech lze zálivkou trávník ochladit i dopoledne, ale nejpozději do desáté hodiny – pozdější zálivka nemá efekt.

Správně provedená závlaha by měla provlhčit půdu pod trávníkem do hloubky 80–120 mm, tedy v místech, kam ještě zasahují kořeny trav.

Doporučená denní dávka činí 4–6 l/m2 v závislosti na denní teplotě a množství srážek, ovšem bereme v potaz, na kterých místech voda z porostu mizí rychleji (osvětlená a zastíněná místa, místa s propustnějším podložím).

Při zavlažování je potřeba dodržet některé zásady:

  • Půda by neměla být delší dobu ani převlhčená ani přesušená.
  • Zavlažujeme stejnoměrně, aby se nevytvářely kaluže.
  • Intenzita závlahy by měla být nižší než vsakovací schopnost půdy.
  • Na půdách s méně prostupným jílovitým podložím denní závlahu rozdělíme do menších dávek.

Hadice nebo zavlažovací systém?

Na menších plochách si vystačíme s přiměřeně dlouhou klasickou hadicí s hubicí umožňující rozptýlit proud vody do vodní tříště. Ovšem již i na menších plochách se prosazují zavlažovací systémy – od jednoduchých s rozvodem hadicemi a přenosnými zavlažovači až po automatické systémy s podzemními rozvody a výsuvnými zavlažovači řízené elektronikou napojenou na čidla vlhkosti. Jednodušší systémy zvládne instalovat i šikovný laik, když dodrží doporučené zásady pro instalaci.

Pokud jde o zdroje vody, vhodnější než drahá pitná voda z veřejných vodovodů je například vlastní studna a odpovídající čerpadlo. Problematičtější jsou povrchové zdroje (potok, řeka), které kladou větší nároky na filtraci. Měkká dešťová voda svedená z okapů do nádrže je velmi vhodná, ale v době sucha je nutné nádrž doplňovat z jiného zdroje.

Výživa pro traviny

K základním prvkům, které trávník, podobně jako jiné rostliny potřebuje ke svému životu, patří zejména uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Ostatní prvky jsou potřeba jen v menších množstvích. Uhlík a kyslík trávník přijímá ze vzduchu, vodík z vody.

Hlavní živiny, tedy dusík, fosfor a draslík, by měly být v hnojivu zastoupeny v poměru 6:2:3 až 4.

  • Dusík, který rostliny přijímají většinou ve formě dusičnanů, podporuje odnožování trav, což je velmi důležité pro vzhled i odolnost trávníků vůči zatížení. Přebytek dusíku však způsobuje nadměrný růst, rostlinné tkáně (pletiva) jsou řidší a tedy i přístupnější chorobám, zejména v zimním období.
  • Fosfor částečně brzdí nepříznivé působení dusíku, zvyšuje pružnost listových čepelí a podílí se na obnově kořenového systému.
  • částečně brzdí nepříznivé působení dusíku, zvyšuje pružnost listových čepelí a podílí se na obnově kořenového systému.
  • Draslík zpevňuje pletiva, podílí se na tvorbě cukrů a zvyšuje tak odolnost rostlin proti chorobám, mrazu a suchu. Hořčík je nezbytnou součástí chlorofylu, který nejen dodává trávě typické zbarvení, ale je nezbytný pro fotosyntézu, tedy chemický proces, při kterém rostliny zpracovávají minerální látky na organické sloučeniny.
  • Vápník a křemík se pak společně podílejí na tvorbě kostry rostliny a zpevňují rostlinná pletiva.
  • Běžné roční dávky fosforu a draslíku dáváme porostu nejlépe během září, kdy jsou vhodné teplotní a vláhové podmínky pro jejich přijetí rostlinami.
  • Dusík aplikujeme během roku v několika dávkách od časného jara do poloviny září. Jednorázová dávka by přitom neměla přesáhnout 5 g/m2 (50 kg/ha). Množství dávek upravujeme podle toho, jak intenzivně trávník sečeme a zatěžujeme.