Pokud již víme, kolik a jaké růže potřebujeme a jak je budeme barevně kombinovat, vyrazíme na nákup.

Jaký typ sazenice vybrat?

Je několik typů sazenic. Hlavně pokud na podzim vysazujeme větší počet rostlin, je vhodné použít růže prostokořenné. Pod tímto názvem se skrývá růže vyoraná ve školce, její nadzemní část je zkrácena a odlistěna. Sazenice první jakosti má mít tři silné výhony. Často se růže po deseti svazkují – doprava je tedy snadná. V okrasných školkách na dobré skladování těchto růží dbají, horší to však může být u překupníků. Kořeny mohou proschnout, zapařit se, uhnít nebo se polámat.

Zvláště v nákupních centrech vídáme růže s malým kořenovým půdním balem a silně ořezanou nadzemní částí zamazanou voskem a zabalenou v umělohmotných sáčcích. Sazenice jsou zakrývány barevným obalem. Univerzální návod někdy postrádá dokonce i označení odrůdy; tak vlastně kupujeme zajíce v pytli. Sazenice leží v obchodě neznámo jak dlouho, někdy přeschnou. Mohou být ještě lacinější než prostokořenné, ale někdy jim rok trvá, než se zotaví a dobře rostou.

Kontejnerované růže nesmí mít kořeny mnohokrát dokola obrostlé kolem stěn nádoby. Růže, které byly dány do kontejneru těsně před prodejem pro zvýšení ceny, jsou naopak zakořeněné nedostatečně.

Růže se uspořádáním kořenů moc nehodí pro pěstování v kontejnerech. Bez problémů se v nádobách pěstují půdopokryvné a miniaturní. U jiných skupin zase platí, že musí být kontejnery nejen dost velké, ale i hluboké, aby se podařilo napěstovat kvalitní sazenici. Taková rostlina sice zaručuje po výsadbě rychlý růst a kvetení, ale vzhledem k dlouhé době pěstování ve školce (zálivka, hnojení, přesazování, zimování) je výrazně dražší, sazenice se rovněž obtížně dopravují. Kontejnerované růže tedy nakupujeme u odrůd vzácných; případně pokud je nemůžeme vysazovat na podzim.

Při nákupu pozor na růže napadené chorobami

V průběhu října zastihneme růže ve školkách často ještě v květu. Poznáme tak odrůdy zvláště citlivé na nepříjemné houbové choroby, a to podle černých, často žlutě ohraničených skvrn na listech, které předčasně opadají – jde o černou skvrnitost. Bílé povlaky hlavně na mladých listech, ale i na poupatech a květních stopkách zase prozradí padlí růžové (slovensky případně nazývané múčnatka). V říjnu nebudou ještě vyprodány vzácnější odrůdy, růže nebudou nevhodně skladovány a díky podzimní vláze se budou dobře ujímat.

Jaké stanoviště vybrat?

Pokud vysazujeme růže jednotlivě, musí mít jamka minimálně 40 cm v průměru a být 40 cm hluboká. Je to důležité zejména u robustních sadových růží, jinak dobře nerostou.

Růže potřebují na zahradě světlé místo, přivykat je stínu není dobré – málo pak kvetou, vytahují se, jsou nemocné, mohou vymrznout. Sluneční úpal ovšem také není vhodný, zejména tmavě červené květy se doslova pálí. Místo pro výsadbu by nemělo být v závětří nebo u vody, kde se více šíří houbové choroby.

Na půdu nejsou růže nijak náročné a vybíravé. Obvykle vystačíme se zahradní hlinitou půdou bez vytrvalých plevelů, do níž nepřidáváme minerální hnojiva ani hnůj. Máme-li ovšem na zahrádce štěrk nebo jíl dobrý na cihly, je potřeba půdu upravit do hloubky dvou rýčů na celém záhonu.