Jak vypěstovat pestrý koberec jarních květin pod stromy a keři?

Sněženky, bledulky, šafrány, talovíny, krokusy, čemeřice, ladoňky, ladoničky, sasanky, zapalice, jaterníky, dymnivky… všechny tyto vděčné květiny můžete vysadit do jarního zákoutí na zahradě a každý jarní den se pak těšit z jejich krásy.

Pro výsadbu jarních květin určitě najdeme několik čtverečních metrů vchodu, u lavičky, pěšinky, besídky, terasy či zídky; prostě tam, kudy často procházíme. Ideální je mírné přistínění místa. Pokud je záhon zastíněný příliš, začneme s „úklidem“ odshora. Určitě bude třeba prořezat uschlé a polámané větve, místo zpřístupnit, vyhrabat klest. Při práci se snažíme půdu co nejméně podupat.

Příprava půdy

Nevhodné jsou podsadby pod dřeviny, které vytvářejí výmladky ze země – těmi jsou třeba šeřík, pámelník či akát.
Ve stínu asi nikde nebude hustý travnatý drn, ale i tak je třeba plochu pozorně prorýt do hloubky asi 15 cm, abychom odstranili vytrvalé plevele. Mohou to být kopřivy, vlaštovičník větší, kuklík městský, ale největší pozornost věnujeme mrkvovité rostlině s plazivým oddenkem bršlici kozí noze.
Pokud máme na zahradě starší stromy, bývá pod nimi dostatečná vrstva listovky a v tom případě není třeba půdu upravovat.
Pokud tohle štěstí nemáme, musíme doplnit kompost – nejlépe zase z listí. Minerální hnojiva nejsou vhodná.
Při rytí si všimneme, kde jsou při povrchu silné kořeny. Tato místa nekypříme, ale vedeme tudy cestičky hlinité, písčité nebo ze šlapákových kamenů. Kdybychom kořeny odřezali, vyrostou na jejich místě další a rozvětvené, které budou jarním bylinám nepříjemně konkurovat zejména v boji o vodu.

Rozkvetlý koberec pod stromy a keři

Hajní rostliny intenzivně využívají období přibližně do konce dubna, kdy stromy ještě nemají listy. V přírodě má toto kvetení v listnatých lesích dokonce odborný termín – jarní aspekt. Po olistění dřevin mnohé byliny a cibuloviny zatahují a brzy po nich není na povrchu ani stopy. Nevadí jim pak ani to, že pod stromy může být v létě dost sucho.

Výsadba

Vhodné období k výsadbě je celý podzim. Cibulky i hlízky brzo vysychají, proto je dlouho neskladujeme. Do půdy je vkládáme naširoko, asi 6 až 10 cm hluboko a také tolik od sebe. Špičkou pochopitelně nahoru. Nejlepší je odebrat na větší ploše půdu, rozmístit cibulky a hlízky, a půdu zase nasypat zpět.

Abychom dosáhli výrazných barevných efektů, je vhodné osadit jedním druhem větší plochu, která bude navazovat na sousední v ladící barvě. Abyste se květinového efektu dočkali už první jaro, je ovšem třeba na plochu kolem 5 m2 vysadit asi 500 cibulek, což již může být při nákupu problém. Pokud ovšem máme někde na zahradě pár zapomenutých trsů třeba sněženek, je vyhráno.

Byliny, které nemají zásobní orgány (třeba jaterníky a čemeřice), množíme na podzim dělením trsů. Řez musíme dělat pozorně, aby každá nová rostlina měla kvalitní pupeny i kořeny.

Snadné množení

V předjaří můžeme květiny množit dělením trsů a přesazovat. Na konci květu drobné jarní byliny snášejí přesazování i dělení velmi dobře. Snadno tak napravíme omyly při sázení. Zásadou však je přesazovat z půdy ihned zase do půdy a rostliny dobře zalít.

Výběr rostlin

Sěženka podsněžník (Galanthus nivalis) je pro jarní kout ideální rostlina. Nakvétá podle počasí koncem února a v březnu. Trsy vždy po dvou či třech letech rozdělíme, aby si jednotlivé rostliny nekonkurovaly.

V tutéž dobu jako sněženky (nebo i o něco dříve) se na slunci otevírají zářivě žluté miskovité květy talovínu zimního (Eranthis hyemalis). Často se doslova derou nahoru přes poslední sníh. Talovín má malou hlízku, která se těžko hledá. Další hlízky k stávající nepřirůstají, druh se do okolí šíří semeny, kterých se ovšem tvoří hodně. Talovíny ocení hlubokou humózní půdu s vyšším obsahem vápníku.

Asi dva týdny po sněženkách přijde čas vyšší bledule jarní (Leucojum vernum). Vyžaduje těžší a hodně vlhkou půdu; proto se jí ne na každé zahradě bude dařit. Množí se podobně jako sněženka, jen pomaleji.

V březnu již také kvetou krokusy neboli šafrány. Jde sice o rostliny hlavně horských luk, ale některé botanické druhy jako Crocus chrysanthus, C. biflorus a C. ancyrensis můžeme do hromadných výsadeb v polostínu dobře uplatnit. Rozkvetou v barvě bílé, fialově namodralé, světle i sytě žluté a nebudou trpět virózami jako velkokvěté hybridy. Krokusy mají v půdě hlízky. Staré každý rok odumírají a na jejich místě vznikají nové – často místo jedné třeba i tři.

V dubnu pak nastává čas ladoněk. První kvete jemně světlemodrá ladoňka Tubergenova (Scilla tubergeniana), následuje drobnější naše domácí ladoňka dvoulistá a sytě modrá ladoňka sibiřská.

Velmi podobné jsou ladoničky – Chionodoxa gigantea a Ch. sardensis. Všechny ladoňky i ladoničky mají také bělokvěté formy a některé též růžové, i když tato jejich barva bývá smutná a nevýrazná. Ladoňky mají v zemi malé cibulky.

Z dalších jarních rostlin nemůžeme opomenout byliny našich listnatých lesů – bílou sasanku hajní (Anemone nemorosa) a žlutou sasanku pryskyřníkovitou (A. ranunculoides). Obě se množí rozrůstáním oddenků.

Pro příbuznou zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides) je třeba najít zastíněné a vlhké místo. Na takovém místě se také bude výborně dařit modře nebo méně často růžově kvetoucímu jaterníku podléšce (Hepatica nobilis).

Mezi pryskyřníkovité rostliny patří také známé čemeřice (Helleborus), nejvíce je pěstovaná čemeřice černá (kvete i při zimní oblevě) a purpurová – dále četné hybridy.

Pěkná je i fialová nebo bílá dymnivka dutá (Corydalis cava) hojně navštěvovaná čmeláky. V hloubce asi 10 cm má žlutou hlízku. Efektní je i větší plocha nejprve hráškově zelené barvy, která s rozkvetlým česnekem medvědím (Allium ursinum) zbělá. Česnek ovšem kvete později v květnu. Jeho listy i cibulky jsou jedlé.

Údržba v dalších letech

První rok se nám možná plocha našeho jarního koutku bude zdát prázdná, ale postupně se bude zahušťovat, zejména přirůstáním dceřiných cibulek. U mnoha druhů se budou tvořit i semena, z nichž se mohou květuschopné rostliny objevit až po 3 i 5 letech i ve vzdálenější části zahrady. Jen občas je třeba uvolnit husté trsy, přesazovat, dělit, čas od času doplnit kompost a záhonek odplevelit. Údržba je tedy vcelku časově nenáročná, přitom se porosty budou dále šířit do okolí, zplaňovat a vydrží celá desetiletí. Za slunného počasí je rozkvetlý jarní kout kouzelným místem.