Předpěstování květin s dlouhou vegetační dobou je náročné na čas i prostor. Prosto stále více pěstitelů a milovníků květin volí letničky z přímých výsevů, které na zahrádce vypěstují skoro bez práce.

Letničkové směsi pestré i jedlé

Mezi letničky vysévané napřímo patří například ostálky, měsíčky, slunečnice, sluncovky nebo chrpy. Řadu let jsou na trhu i směsi těchto letniček, které kvetou bíle, růžově nebo červeně. Novinkou jsou ale letničkové směsi složené z několika druhů rostlin (nejčastěji z více než patnácti), které se od sebe liší výškou, délkou vegetační doby a barvou i tvarem květu. Od června do října se tak letničkový záhon neustále mění a vyvíjí. Zahradníci, kteří takové letničkové směsi pro obchod připravují, se musí v květinách dobře vyznat, aby dokázali zohlednit nejen, kdy daná odrůda kvete, jak je vysoká, ale také třeba kolik semen je potřeba na jeden metr čtverečný. Ani pak nemají vyhráno, směsi musí několik sezon pěstovat, aby doladili drobné nedostatky.

Letničkové směsi pro přímý výsev se dříve prodávaly ve velkém, často až kilogramovém balení, které bylo určené především pro města a jejich technické služby. Dnes lze v zahradnických prodejnách sehnat i menší balení, jehož obsahem osejeme plochu o rozloze asi 10 m2. Směsí je celá řada, mezi nejoblíbenější patří Strakonická louka, která obsahuje 16 druhů a dorůstá do výšky 60-80 cm. Dokonale imituje bohatě kvetoucí louku. Příznivce má i směs Lednická radost, která se pravidelně vysévá například před Šlechtovou restaurací v pražské Stromovce. Loňskou novinkou je Jedlá směs. Skládá se z 18 druhů letniček a bylinek, které můžeme použít při přípravě dezertů a dalších slaných a sladkých pokrmů. Květ měsíčku nebo chrpy můžeme zamrazit do kostek ledu. Čerstvý kopr, který se ve směsi nachází, můžeme zas použít na přípravu koprové omáčky nebo do zelného salátu.

Zakládáme záhon aneb setí letniček

Směsi vyséváme od konce dubna do konce května. Na místech s vyšší nadmořskou výškou bychom ale neměli spěchat, pozdní jarní mrazík by mohl vývoj rostlinek zkomplikovat. Když směsi naopak vysejeme později, například na počátku června, nic nezmeškáme, rané letničky začnou kvést už za pár týdnů. Vysévat můžeme prakticky kamkoliv: na zahrádku, před dům, okolo cesty. Neměli bychom ale volit místa, která jsou příliš zaplevelená. Plevel by letničkám konkuroval a měli bychom zbytečně moc práce s pletím. Pokud máme zaplevelený prostor a chceme na něj přesto vysít letničkovou směs, rozprostřeme po něm asi pěticentimetrovou vrstvu substrátu, který vytvoří bariéru.

  • Povrch urovnáme a semena vysejeme v množství asi 2 g směsi na 1 m2. Půjde nám to lépe, když obsah sáčku vysypeme do misky a rozmícháme s pískem.
  • Plochu osejeme rovnoměrně, semena hráběmi zasekáme do hloubky tří centimetrů a záhonek zalijeme. Zálivka je důležitá hlavně na počátku klíčení, tedy v prvních čtrnácti dnech, kdy zaléváme jednou za 2-3 dny.
  • Jakmile jsou rostlinky vysoké asi 5 cm, začneme odstraňovat okolní plevel. Pokud si nejsme jistí a bojíme se, že bychom vytrhali i letničky, raději ještě počkáme. Doporučujeme záhon proplet za 1-2 týdny znovu.

Jakmile semena vyklíčí, záhon zaléváme většinou už jen při dlouhodobém suchu nebo tehdy, když rostlinám povadají listy. Přílišná zálivka směsím dokonce škodí, na konci sezony mohou poléhat.