Jaká tajemství skrývá pokřín lékařský aneb Tajemná mandragora
30. 9. 2018

Jaká tajemství skrývá pokřín lékařský aneb Tajemná mandragora

Mandragora officinalis se těší velmi tajemné a zároveň špatné pověsti. Její český název zní pokřín nebo také pekřín, ale dostala i jiná pojmenování jako například mužíček, divý mužík nebo abraum. Dávné civilizace viděly v kořeni mandragory obraz ďáblovy postavy. Všelijak pokroucený a netradičně rozvětvený kořen jim často připomínal divého muže. Tajemstvím byl obestřen hlavně „uspávací trik“ mandragory.

Nadzemní část mandragory tvoří vcelku nenápadná rostlina vyrůstající ze země v podobě ploché růžice listů. Bledě zelené, někdy růžové či modré květy jsou usazeny uprostřed rostliny. Časem se přemění na plody vzhledu nezralých malých rajčat. I plody jsou mírně jedovaté, ale hlavní síla této rostliny je ukryta v kořeni. Kořen se může rozrůst až do délky 90–120 cm. Kořen také zvaný abraum je špičatý a může připomínat mrkev, která je pěstována v kamenité půdě.

Kvetoucí mandragora neboli pokřín.

Mandragoru využívali již staří Řekové a Římané

Kořen mandragory je opředen mnoha bájemi a tajemstvími. Zatímco Řekové využívali kořen mandragory jako elixír lásky, Římané měli za to, že dokáže vyléčit lidi posedlé ďáblem. Všichni se však obávali téhož: že při vytahování ze země kořen vydává nesnesitelné vřískání, které je tak strašné, že na něj lze i zemřít. Ten, kdo ze země vykopal kořen mandragory, byl proklet, neboť vzbudil zlé duchy, ďábla a tím si přivolal smrt.  

Kořen mandragory ve víně působil jako silné sedativum. Pokud bylo třeba přelstít nepřítele, podalo se mu právě takto upravené víno. Mandragora sehrála důležitou roli již v bitvě o Kartágo okolo roku 200 př. n. l. Právě tehdy se velitel Hannibal vydal cestou jakési primitivní chemické války. Při stažení se z města zároveň opustil i hostinu, na níž bylo připraveno velké množství vína vylepšeného mandragorou. Afričtí bojovníci nic netuše víno do sebe doslova lili. Brzy je pak přemohl spánek, čehož využilo Hanibalovo vojsko, které se vrátilo společně s Hanibalem v čele, aby všechny Afričany pobilo.

Shakespearova inspirace

Možná právě tato historická událost byla tou zásadní inspirací pro Williama Shakespeara, který přisoudil uspávacímu nápoji ve hře o Julii a Romeovi hlavní roli. Mnich Vavřinec podávající Julii nápoj ochucený mandragorou se slovy: „V tvých rtech a tvářích růže uvadnou v bělavý popel. Okenice očí zapadnou, jako smrt, když zamkne dům.“ Na to Julie upadá do tak hlubokého spánku, že ji i Romeo považuje za mrtvou.

Jaké látky stojí za uspávacím trikem mandragory

Mandragora využívá stejných alkaloidů k uspávání, jako je tomu u jejího rostlinného příbuzného rulíku zlomocného. Těmito alkaloidy jsou atropin, hyoscamin a skopolamin, které dokážou nervový systém ochromit tak, že způsobí u člověka kóma. Zatímco látky z kořene mají takovou ohromující sílu, pozření plodů vede pouze k projevům halucinace a nesouvislé řeči. Nicméně ani tak nelze plody považovat za málo nebezpečné.

Plody mandragory připomínají nezralá rajčata.

Mandragora z rodiny lilkovitých

Plody mandragory jsou velmi podobné plodům brambor a již zmíněným nezralým rajčatům, které pochopitelně patří také do skupiny lilkovitých. Tato čeleď dále zahrnuje také papriky, blín a rulík zlomocný. Nadměrné množství alkaloidů dělá z těchto rostlin rostliny jedovaté. Proto vcelku není důvod, věnovat se pěstování mandragory na zahradě, i když pro jistou skupinu nadšených sběratelů rostlin může být mandragora cennou součástí jejich sbírky.

Tajemnou mandragoru znali dobře již staří Římani a Řekové.

Jak mandragoru pěstovat  

Vydáte-li se cestou pěstování mandragory ze semen, nesmíte se nechat odradit dlouhou dobou klíčení. Obsahují totiž inhibitor, který dobu klíčení prodlužuje až na několik týdnů. Po celou tuto dobu je třeba udržovat semínka ve vlhku. Sází se na jaře a květináč se semínky se umisťuje do stínu. Vhodná teplota pro klíčení je 5°C. Při přezimování rostlin v květináči dochází k opadu listů. Rostlina se zatáhne a znovu vyraší na jaře. V zimě, kdy hibernuje, se nesmí příliš zalévat a neměla by být ponechána v mrazivém prostředí. Přes léto zalévejte buďto ráno nebo večer. Dostatek vláhy jí prospěje stejně jako kyprá půda bohatá na živiny. Kořen potřebuje mít ke svému růstu dostatek prostoru, jinak usychá a odumírá. Není radno mandragoru přelévat, pak kořen uhnívá a rostlina hyne.

Pokřín nebo také pekřín, to jsou jen dva z mnoha názvů této tajemné rostliny.

Dávní mágové kořen mandragory využívali k přípravě nejrůznějších mastí a lektvarů s halucinogenními účinky. Mělo se za to, že nálevy z kořene v člověku probudí schopnost věštit budoucnost. Někdy sloužily k navození spánku s neuvěřitelně živými sny, jindy byly použity čistě jako halucinogeny. To jsou důvody, proč není radno s mandragorou jakkoli experimentovat. Budete-li mandragoru pěstovat, mějte na paměti, že vzhledem k nadměrnému množství alkaloidů je mandragora při předávkování smrtelně jedovatá.    

Autor Zuzana Bohdalová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS