Jarní sasanky v přírodě i na zahradě: Jak je poznat, jak je pěstovat?
6. 3. 2019

Jarní sasanky v přírodě i na zahradě: Jak je poznat, jak je pěstovat?

Zanedlouho se lesy pokryjí kobercem něžných bílých květů sasanek. Roste u nás však více druhů než sasanka hajní, s květy bílými i žlutými. A na zahradě můžeme pěstovat i sasanky cizokrajné.

Sněženky jsou v českých a moravských hájích již vzácné a chráněné. Jen o několik dní později ožijí listnaté lesy za slunce otevřenými modrými květy jaterníků, ale také tato bylina se vyskytuje značně roztroušeně a v některých oblastech ji nenajdeme vůbec. Pak však nastane chvilka, kdy se skoro všude na nás dívají bílé úhledné kvítky sasanek.

Sasanka má vědecké jméno Anemone, které je odvozeno z řeckého anemos, což znamená vítr. Také slovenské jméno veternica ukazuje na vítr. Uvádí se, že to má spojitost s tím, že i slabý vítr hýbe jemnými květy. Také ovšem je pravda, že i slabý vítr způsobí opad okvětních lístků. Zdá se mi však, že by ještě mohlo jít o něco jiného. Tak jako u většiny rostlin z čeledi pryskyřníkovitých se po odkvětu tvoří u sasanek suché nažky opatřené chmýřím. Ty jsou snadno do okolí rozfoukávány. Kde se však vzalo české jméno sasanka, které nám nic nepřipomíná? Bylo převzato z polského sasanka v 19. století; prastarý původ je pak snad v arabském Susan, což ovšem znamená lilii.

Uvádí se, že je na světě asi 90 druhů sasanek. Taxonomická botanika rod Anemone někdy dělí do rodů několika. My ale pro srozumitelnost sasanky nebudeme rozdělovat. U nás se můžeme setkat se čtyřmi druhy sasanek:

sasanka hajní (Anemone nemorosa)

Sasanka hajní

V zemi je podlouhlý tmavohnědý oddenek, který přirůstá. Asi 20 cm vysoká sasanka hajní (Anemone nemorosa) pak vytvoří z jediného místa celý porost. Bílé květy vyrůstají jednotlivě, jsou velké asi 3 cm. Okvětních lístků je zpravidla 6, ale tento počet není ustálený, může jich být 5-11. Sasanka se vyskytuje skoro v celé Evropě; výjimkou je jen nejsevernější Skandinávie, Řecko a italské ostrovy. Roste ovšem také v celé severní Asii a v Severní Americe. U nás je rozšířena velmi hojně, nejvíce ve vlhčích listnatých lesích a také na vlhčích, méně obhospodařovaných loukách, pastvinách i ve starších sadech. Někdy se objeví též u osamocené skupiny stromů nebo keřů. Díky nenáročnosti dokáže přežívat v jehličnatých lesích, vyskytuje se i v podhorských a horských polohách až do nadmořské výšky asi 1000 m. U květů můžeme pozorovat určitou barevnou variabilitu na rubu okvětních lístků. Některé nejsou bílé, ale nafialovělé, narůžovělé nebo i namodralé. Vidíme to ovšem jen u uzavřených květů, jakmile se otevřou, je najednou bílý celý les. Uvádí se, že se sasanky otevírají kolem deváté hodiny ranní, což obvykle platí, ovšem nesmí být pod mrakem.

I tyto sasanky upřednostňují humózní půdu, ale rostou v půdách těžších a sléhavých. V parku někdy bývají jedinými výrazně kvetoucími bylinami v podrostu. V nížinách začínají kvést na konci března, ve výškách nad 600 m n. m. až počátkem května a kvetou asi tři týdny. V létě pak listy odumírají a po rostlinách není ani památky. Kvetou tedy v době, než je zastíní listy stromů. Zajímavou i krásnou bylinkou je plnokvětá sasanka hajní (Anemone nemorosa var. plena). Vykvétá výrazně později než původní druh.

Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)

Sasanka pryskyřníkovitá

Je morfologicky velmi podobná sasance hajní a také se rozrůstá z podzemního oddenku. Květy má však jasně žluté a poněkud menší (do 2,5 cm) a navíc poměrně často vyrůstajíc po dvou. Okvětních lístků bývá pět. Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) je v Evropě rozšířená podobně jako sasanka hajní, ale nezasahuje tolik na sever. U nás se vyskytuje roztroušeně, v mnoha oblastech chybí docela. Celkově je teplomilnější než sasanka hajní a také náročnější na kvalitu půdy. V některých listnatých lesích rostou ovšem oba druhy společně. Nepříliš zkušený návštěvník lesa sasanku pryskyřníkovitou často ani nepozná a považuje ji za orsej nebo pryskyřník.

Sasanka lesní (Anemone sylvestris)

Sasanka lesní 

U nás je chráněná a můžeme ji potkat nejspíše v přírodních rezervacích. Sasanka lesní (Anemone sylvestris) ale vypadá jinak než obě předešlé, a kdo ji jednou viděl, nesplete si ji s také bílou sasankou hajní. Je totiž spíše trsnatá a má krátký oddenek. Vysoká je asi 40 cm, kvete až v květnu či červnu a květ je jednotlivý, velký asi 5 cm. Listy přetrvávají do léta. Tyto sasanky se vyskytují v jižní a částečně i střední Evropě, jsou teplomilné a u nás je najdeme zejména ve středních Čechách a na jižní i střední Moravě. Osidlují místa jen lehce zastíněná na lesostepních stráních nebo málo obhospodařovaných loukách. Půdy upřednostňují lehčí, vápenité. Zajímavostí je poněkud klamné jméno. Lesy u nás bývají více zastíněné než háje. U sasanek je tomu naopak: sasanka hajní je stínomilná, lesní světlomilná.   

sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora)

Sasanka narcisokvětá

Zmiňme se i o této krásné, leč obtížně pěstovatelné sasance. Roste trsnatě, je vysoká asi 30 cm, květy s pěti okvětními lístky mají průměr asi čtyři centimetry. Důležitým rozpoznávacím znakem je, že vyrůstají v okolíku v počtu tří až osmi. Sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora) se vyskytují v horách střední a jižní Evropy. U nás jsou přísně chráněné. Můžeme se s nimi setkat v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku v pásmu alpinských luk. Mají vyhraněné požadavky zejména na půdní vláhu; patří do rukou zkušených skalničkářů.

Sasanka Robinzonova (Anemone robinsoniana)

Cizokrajné druhy sasanek

Za pozornost stojí Sasanka Robinzonova (Anemone robinsoniana), které je velmi blízce příbuzná sasance hajní, též se zvolna rozrůstá a je pěstitelsky nenáročná. Pochází ze Severní Ameriky. Rostliny jsou poněkud vyšší, mají větší květy než sasanka hajní a kvetou až koncem dubna. Podstatná je ovšem světle modrá, lehce nafialovělá barva.

 sasanka rozkošná neboli vábná (Anemone blanda)

Druh pevnějšího vzrůstu představuje sasanka rozkošná neboli vábná (Anemone blanda), která má v zemi malé hlízky. Dorůstá do výšky asi 15 cm. Květy o průměru čtyř centimetrů mají 12 až 20 úzkých okvětních lístků. Původní druh má květy modré a roste v listnatých lesích na Balkáně a v Malé Asii. Zahradní odrůdy jsou též bílé, růžové a fialové. Někdy se píše, že tyto sasanky jsou stejně nenáročné jako naše domácí druhy, ale není tomu tak: jsou značně náladové a najít pro ně na zahradě napoprvé správné místo se nemusí podařit. Měl by to být opět polostín, avšak přes zimu sušší. Půdu vydatně obohatíme kompostem. Přezimování nikdy není jisté; je vhodný před zimou chránící další přídavek kompostu či navršené listí, které proti úletu zajistíme chvojím nebo netkanou textilií. Tento kryt musíme ovšem včas odstranit, jinak by se rašící rostliny vytahovaly.

Jak je pěstovat?

Na zahradě i v parku je pro sasanky nejlepší místo pod většími listnatými stromy nebo keři, které je jinak nevyužité. Nejprve odstraníme všechny větve polámané, proschlé nebo i těsně u země rostoucí. Plochu vyhrabeme, odplevelíme a zkypříme do hloubky asi 15 cm. Pokud není půda dostatečně humózní, doplníme ji zahradním kompostem. Nepřidáváme minerální hnojiva a ani nevápníme. Sasanky lze přesazovat a dělit kdykoliv, ovšem v létě se oddenky v zemi těžko hledají. Pokud je přesazujeme a dělíme v době květu, často se rostlinky polámou, ale to vadí jen v tomto roce. Po zakořenění sasanky nevyžadují zvláštní péči a na dobře vybraném místě se samy rozrůstají. Za velmi suchého počasí je můžeme zalévat. Jejich bohaté koberce se dobře doplňují s dymnivkami, fialkami, jaterníky a jarními cibulovinami.

Sasanku lesní do stínu nevysazujeme, ale věnujeme jí dobře osluněné místo s lehčí hlinitou půdou; neškodí přídavek mletého vápence. Druh je ozdobou větších skalek i trvalkových záhonů. Množíme opatrným dělením, případně i výsevem.

Autor Jiří Žlebčík.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřiplusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS