Kalokvěty mají půvabné kvítky trubkovitého tvaru spojené do velkých kulatých květenství.
Skromné a přitom krásné hlízovité trvalky známé pod označením kalokvěty (Agapanthus) díky cílenému křížení získávají stále krásnější a výraznější květy. Proslulými šlechtiteli těchto okrasných rostlin jsou Angličané. Rostliny však pocházejí z jižní Afriky. V květináčích a okrasných mísách vyniknou snad nejlépe. Jejich květy mají nejčastěji modrou až modrofialovou barvu, najdou se však i druhy s bílými květy.
Květenství připomíná okrasný česnek
Kalokvěty (Agapanthus) jsou hlíznaté trvalky s dužnatými kořeny. Květenství těchto okouzlujících rostlin je uspořádáno do vrcholových okolíků, proto z dálky mohou působit jako kvetoucí okrasné česneky. Jednotlivé kvítky mají tvar protáhlých zvonků modré nebo bílé barvy.
Agapanthus white ve společné výsadbě v záhonu.
Díky postupnému otevírání jednotlivých květů, které rozkvétají od postranních k vrcholovým, je kvetení jednoho květního stvolu poměrně dlouhé. Velké okolíky květů potřebují pevný stonek, který se neohne v dešti, ani větru. Jejich stonky dorůstají do výšky 50–120 cm, vždy podle jednotlivých odrůd. Listy středně zelené barvy se drží nad povrchem půdy. Jsou široce podélné. V období plného kvetení jsou kalokvěty od června do srpna.
Nákup, výsadba, hnojení a množení
Pro kalokvěty musíme zajít do specializovaného zahradního centra, kde je nalezneme v sortimentu jarních cibulovin a hlíznatých rostlin, pokud tedy nemáme souseda zahrádkáře, který se části svých rostlin vzdá v náš prospěch. Rostliny se běžně množí dělením starších trsů anebo výsevem semen. Ta můžeme jednoduše sesbírat z odkvetlých okolíků. Rostliny nám nejlépe pokvetou tehdy, mají-li celý květináč dostatečně prokořeněný. S jejich přesazováním do větších nádob tedy nespěcháme. Rostliny vysazujeme tak, aby část přecházející z listové do kořenové oblasti zůstala po výsadbě nepatrně nad půdou. Rostliny vysazujeme na slunné místo. Jednou za týden kalokvěty přihnojujeme, a to v průběhu celého vegetačního období. Hnojení i zálivku ukončíme zároveň s koncem vegetačního období.
Na okraji záhonu se uplatní kalokvěty stejně dobře jako kterákoli jiná trvalka.
Jak pěstovat kalokvěty v nádobách
Kalokvěty se výborně hodí i do nádob.
Kalokvěty milují slunné polohy a sušší výživnou půdu. Pro jejich výsadbu tedy volíme nádoby s odtokovými otvory a dobrou drenáží. Rostliny vždy totiž lépe reagují na dočasné sucho, než na přemokřenou půdu. Ta by mohla být důvodem, že jejich kořeny uhnijí a rostlina zahyne. Důsledkem cíleného křížení různých odrůd kalokvětů došlo nejen k posílení a zvětšení květů a prodloužení květních stvolů, ale i k vylepšení odolnosti těchto rostlin vůči mrazům. Pokud tedy pro pěstování zvolíte odrůdu kalokvětu Blue Yonder, při dobrém zazimování zvládne i zimy s teplotami – 24°C.
Přezimování kalokvětů
Kalokvěty odolných forem, mezi něž patří ty ze skupiny Headbourne hybrids, můžeme ponechat přes zimu v půdě. Jako ochrana před mrazy jim postačí bohaté pokrytí mulčovací kůrou. V chladných oblastech se doporučuje ještě na kůru položit ochranný nepromokavý kryt. Na konci zimy odstraníme kryt a polovinu mulčovací kůry. S odkrytím zbytku kůry vyčkáme až do nástupu skutečného jara. Po odstranění zbytku kůry rostlina opětovně vyraší. Odstraníme pouze zaschlé a staré listy.
Detail bíle kvetoucího kalokvětu.
Kalokvěty v nádobách na konci vegetační sezóny přestaneme hnojit i zalévat a následně je přemístíme do prostor, kde se teplota pohybuje okolo 10 °C. Tam jim zajistíme suché a chladné přezimování. Přes zimu je můžeme ponechat například v garáži, u sklepního okénka, nebo na chladné chodbě, pokud nemáme zimní zahradu. Na jaře rostliny v nádobách přesouváme ven až tehdy, kdy nehrozí hlubší mrazy. Poklesne-li teplota pouze mírně pod nulu, nemusíme se o Agapanthusy obávat. Mírný pokles teplot pod nulu snesou dobře i méně odolné druhy.
Kalokvět (Agapantus)
Využití kalokvětů nejen v zahradě
Kromě pěstování v nádobách, kdy jsou kalokvěty jedinečnými společníky dalších rostlin na terasách a u zahradního posezení, využijeme tyto květiny i v předzahrádkách. Své uplatnění nacházejí často i jako hrnkové rostliny v letních kompozicích u bazénů a na terasách.
