Půdopokryvné rostliny jsou pestrou náhradou trávníku, která nevyžaduje sečení ani zálivku. Mnohé druhy snesou i sešlapávání, pokud není příliš intenzivní. Mezi porosty mohou být položeny také ploché kameny – šlapáky, nebo jimi vést cestičky oblázků či písku, které nabízejí chodidlům příjemné hmatové vjemy a zdravou masáž.

Výsadba půdopokryvných rostlin

Zapojený koberec z půdopokryvných rostlin je velmi nenáročný a neprorůstá

plevelem. Při výsadbě ale sazeničky péči potřebují, dokud se neujmou a nezesílí.

  • Půda by měla být co nejdůkladněji odplevelená – dokud nevytvoří rostliny zápoj, plevel je může přemoci.
  • Sazeničkám do začátku dopřejeme dávku kompostu a pomalu působícího organického hnojiva (dobře rozleželého hnoje, nebo sušených granulí z fermentovaného hnoje a rohoviny).
  • I suchomilné druhy potřebují zálivku do doby, než se bezpečně ujmou. Půda pro ně by však měla být propustná – stínomilné rostliny naopak snáší i půdy těžší a vlhčí.
  • Velmi levnou variantou je na připravenou, odkrytou a odplevelenou půdu půdopokryvné trvalky vysít. Po dobu vzcházení nesmí výsevy zaschnout, a nežli se porost zapojí, je třeba odstraňovat bujně rostoucí plevele, které by je utlačovaly.

Plazivé rostliny se množí poléhavými oddenky, šlahouny, kořeny. Rychle se proto rozrůstají do šířky – šlahouny můžeme i směrovat na místa, kde si rozrůstání přejeme a upevnit je k zemi očky z drátu. Čím více sazeniček vysadíme, případně semínek zasejeme, tím dříve bude vytvořen hustý porost (setí nesmí být tak husté, aby se rostlinky tísnily a konkurovaly si). V případě sazeniček však hraje svou roli i finanční náročnost – i řídce vysazené se časem rozrostou a plochu pokryjí. Do té doby plochy mezi nimi mulčujeme.