Vlhkomilné acidofilní rostliny, které obvykle dobře snáší stín, se sice nehodí pro „tradiční“ skalky postavené pouze z kamenů, ale jejich dobře provedené sesadby doplněné kameny klasické skalky nahradí, navíc jsou řešením pro osazení stinných míst na zahradě. Pěkně se vyjímají pod vzrostlými jehličnany i listnáči.
Lesní stinná skalka
- Skalku zbudujeme z vhodných kamenů (nejlépe se hodí oblé nevápenné kameny s drsnějším povrchem, ideální je, když jsou částečně porostlé mechem a lišejníky) a doplníme je různými kořeny, kmeny a pařezy.
- Ideální orientace zastíněné „lesní skalky“ je severním směrem, může být umístěná i ve stínu stromů, nejlépe vyšších jehličnanů.
- Jako základní substrát mezi kameny je nejlepší použít rašelinopísčitý, v poměru 2:1 – je kyselý, zadržuje vláhu a zároveň je dostatečně vzdušný.
Vřesy, kapradiny, bahenní rostliny
Základ volné vřesovištní skalky, kterou tvoří oblejší větší kameny položené dále od sebe, mohou tvořit různé druhy vřesů (Calluna) a vřesovců (Erica), které rozkvétají na jaře i na podzim, některé dokonce v zimě. I když vřesům svědčí i slunná poloha, snášejí rovněž polostín. Dále zde můžeme pěstovat vlochyně (Vaccinium), či jedlé velkoplodé borůvky a brusinky, na vlhčích místech pak kruštík bahenní (Epipactis palustris), blatouch bahenní (Caltha palustris), kaly (Calla) a mnohé další.
Doplnit je můžeme i různými dřevinami. Půvabné jsou menší druhy azalek a pěnišníků (Azalea a Rododendron), bříza trpasličí (Betula nana), rojovník bahenní (Ledum palustre) či borovice (Pinus silvetris, P. uncinata). Skalku můžeme doplnit i sítinami (Carex) připomínajícími traviny, či některými kapradinami a mechy.
U rozsáhlejších vřesovištních „skalek“ je ideálním doplňkem menší vodní plocha.
lesní skalka
Čarovné čarověníky
Zastíněné skalky lze osázet i méně vzrůstnými jehličnany, například okouzlujícími, nezvyklými čarověníky. Jsou to útvary, které se vzhledem výrazně liší od normálních částí rostliny. Vyskytují se hlavně u jehličnanů (zkrácené husté větve a hustě nahloučené, menší jehlice), méně často u listnatých dřevin. Pravděpodobně vznikají po napadení rostliny určitými houbovými nebo virovými chorobami či škůdci (pravá příčina ale není dosud známa). Nejedná se však o choroby, které by se mohly šířit dále.
Čarověníky roubujeme na vhodné podnože a roubovanci pak tvoří pomalu rostoucí, kompaktní stromky a keříky připomínající přírodní bonsaje.
lesní skalku pěkně doplní i zakrslé okrasné jehličnanany.
