Úspěch při chovu včel se neodvíjí jen od kvalitního včelstva a zkušeností s chovem včel. Důležitá je hlavně hojnost nektaru, medovice a pylu, které příroda nabídne včelám. Základní podmínkou pro prosperující včelstvo je dostatek snůškových rostlin v doletové vzdálenosti od úlu. Majitelé zahrad, správci parků i zemědělci mohou včelí pastvu výrazně ovlivnit pěstováním vhodných snůškových rostlin.
Brutnák nabízí nektar od jara do podzimu, rozkvétá postupně po celou sezónu
Plevel chybí
Plevelné rostliny jako chrpa nebo ohnice byly výborným zdrojem pylu a nektaru pro včely. Vyskytovaly se v obilných polích ještě během II. světové války a těsně po ní. S rozvojem chemických postřiků proti pleveli však z polí téměř vymizely a připravily tak včely o podstatný zdroj nektaru. Na polích si však najdou i jinou potravu. V květnu a v červnu ještě kvete řepka (Brassica), která výrazně přispívá ke zlepšení snůšky. Kvalitním zdrojem pylu je také kukuřice (Zea), v našich podmínkách kvete od července do září. Včely navštěvují odrůdy určené jak na siláž, tak na zrno a přinášejí si vysoce kvalitní pyl.
Výbornou nektarodárnou a pylodárnou rostlinou
Svazenka patří mezi oblíbené medonosné byliny.
V zahradě i na louce
Pilné včelky vítá každý zahradník, bez nich se totiž nedočká pořádné úrody. Na včelařově zahrádce nesmí chybět slunečnice (Helianthus), levandule (Lavandula angustifolia) nebo nenáročné dlužichy (Heuchera) či pohledné třapatky (Echinacea). Včelám můžete nabídnout léčivé bylinky, například mateřídoušku, meduňku, mátu, šantu či šalvěj. Od jara do podzimu jsou včelkami obalené modré květy brutnáku lékařského (Borago officinalis), jeho mladé listy využijete i v kuchyni. Včely intenzivně navštěvují maliník i ostružiník, ať rostou divoce nebo v zahrádce. Více o zahradních rostlinách lákajících včely v článku Jaké rostliny pěstovat, aby kvetly a sytily včely od jara do podzimu?
Jetel si včely najdou i v trávníku
Luční květy bývaly dříve zdrojem vydatné snůšky. Brzká strojová senoseč neumožní některým druhům včas vykvést a včely o tuto potravu také přicházejí. Nejčastějším zdrojem nektaru z luk a parků jsou různé druhy jetele, hlavně jetel plazivý (Trifolium repens), pro včely mají význam i květy vrbky, třezalky či vřesu.
Z dřevin se nabízí včelám obyčejný pámelník (Symphoricarpos) a přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata), které jsou v pozdním létě vítaným zdrojem potravy pro včely i čmeláky, medonosný je také trnovník akát (Robinia pseudacacia).
V létě hlavně medovice
S postupným slábnutím zdrojů nektaru na začátku léta jsou včely nuceny vyhledávat v přírodě zdroje medovice. Jedná se o sladký výměšek vytvářený hmyzem z řádu stejnokřídlých, hlavně mšicemi, puklicemi a merami. Tito drobní tvorové se živí mízou listnatých a jehličnatých stromů, nabodávají rostlinné stěny a z vodivých pletiv vysávají rostlinnou mízu, jejíž část použijí ke svému růstu a přebytky cukru vyloučí v podobě kapek – medovice. Medovice ulpívá na listech nebo na jehličí, kde ji včely sbírají a tvoří z ní med. Medovice se vyskytuje pouze za příznivých podmínek teplých a dostatečně vlhkých dní a nocí, bez prudkého ochlazení a dešťů. Její snůška se tedy nedá předpokládat a je hodně závislá na počasí.
Včela medonosná ukládá nektar do pláství
