To jsem vám nedávno dostal kuriózní dotaz. Tak kuriózní, že jsem neodolal a rozepsal se na dané téma. Podstatou dotazu bylo, že do amuletů lásky se má jako afrodiziakum vkládat i levandule. Třebaže nejsem vzdělán v tomto oboru, ba ani amatérský znalec nejsem, skočil jsem po takovém námětu a podívejte, co z toho vzešlo.

Afrodiziaka řecké Afrodity

Začněme u Afrodity, z jejíhož jména se odvozují afrodiziaka. Afrodité byla (staro)řecká bohyně smyslné lásky a krásy, mladí staří Římané ji ztotožnili s Venuší. Afrodisiaka jsou látky, u nichž se předpokládá, že zvýší sexuální aktivitu tak, že způsobí překrvení příslušných orgánů nebo ovlivní vegetativní nervstvo. Kdyby nezvýšily, nepřekrvily a neovlivnily, tak se od nich alespoň očekává, že vyvolají zájem jednoho jedince o druhého, ponejvíce jedince vzájemně opačného pohlaví. Kupodivu jméno římského ekvivalentu Afrodity, Venuše, se promítlo spíše do rubu aktů a vztahů vyvolaných afrodiziaky: Na mysli mám venerologii a rozmanité venerické problémy.

Levandule, vůně Středozemí

Rod Lavandula (z latinského lavo = myji; byla užívána do koupelí), do něhož patří levandule (tady si čeština fantazii s českým jménem moc z uzdy nepopustila) zahrnuje asi 30 druhů, rostoucích převážně ve Středozemí a na ostrovech Makaronesie (Madeira, Kanárské a Kapverdské ostrovy) – tedy v podstatě nedaleko Mediteránu. Pár jich roste v Somálsku a něco v Indii. Patří do čeledi hluchavkovitých, a to jsou rostliny zpravidla silně aromatické. Vzpomeňte jen na mateřídoušku, tymián, oregano, saturejku, bazalku... Některé levandule se dokonce pěstují jako polní kultury za účelem sklizně kvetoucích lodyh, z nichž se extrahují aromatické silice.

Hlavním zdrojem silic je levandule lékařská, Lavandula angustifolia, případ ně ještě tzv. francouzská nebo španělská levandule, Lavandula stoechas. Aromatické rostliny jsou tedy zdrojem vonných substancí, především silic. Těm se také dříve říkalo éterické oleje. Jsou to komplikované směsi přírodních látek, obsažené v rostlinných pletivech. Po biochemické stránce v nich převažují terpenické sloučeniny, zejména monoterpeny a sekviterpeny a dále alifatické cyklické i aromatické sloučeniny, mající vedle uhlíku v molekule atom nebo více atomů kyslíku, dusíku nebo síry. Z rostlin se silice získávají destilací, extrakcí nebo lisováním. Silice jsou jednou z nejdůležitějších surovin pro výrobu parfémových kompozic.

Obě jmenované levandule obsahují v pletivech až 1,5 % silic, jejichž hlavní složkou v tomto případě jsou linalool, linylacetát, 1,8–cineol, limonen, pineny, karyofylen a lavandulacetát. Levadulová silice se využívá především do luxusních parfémů.

Parfémy a feromony

Parfémy jsou roztoky, případně tuhé látky, obsahující vonné přírodní nebo syntetické silice. Od lidské prehistorie slouží na jedné straně k potlačení přirozených tělesných pachů, a na druhé straně jako čichově akceptovatelná ozdoba svého nositele, případně jako čichové (lepší než pachové) atraktanty, látky působící příznivě, ba atraktivně a lákavě na okolí, zejména na partnery opačného pohlaví. Přírodním příkladem takových atraktantů mohou být feromony hmyzu. V boji proti invazivnímu kůrovci se v lesích využívají tzv. feromonové pasti, jejichž hlavní součástí je syntetizovaný feromon, látka, kterou vylučují samice kůrovce, a která působí na kůrovčí samce jako avízo k páření.

Z nejútlejšího dětství se pamatuji, že jediný parfém, který moje maminka měla, byla levandulová voňavka. Jaký podíl měla na mém vzniku, nevím, ale sourozenců jsem se nedočkal nikoliv pro špatný účinek levandulového parfému, ale proto, že můj tatínek zemřel, když mi bylo něco přes rok.

P.S.: V knize Lesley Bremnesové, na níž jsem měl čest spolupracovat, stojí, že levandule je využitelná v kosmetice jako pleťová voda, jako antiseptikum při akné, přídavek pro parfémování mýdel, k provonění prádla a vlasů, jako čaj ke zmírnění bolestí hlavy a jako mírné antiseptikum a mírné sedativum.