Mišpule obecná (Mespilus germanica) roste jako keř nebo nízký strom. Pochází z oblasti sahající od jižní Evropy až po Arménii. Latinský název tedy nevypovídá o zemi původu, ale odráží fakt, že ve střední Evropě mišpule již dávno zdomácněla. Od starověku se její malé a roztomilé plody používaly v kuchyni i v lékárnictví. U nás je mišpule pěstována sice poměrně vzácně, ale je známa již od dvanáctého století. I v našich klimatických podmínkách se jí daří dobře a v teplejších oblastech zplaňuje.

Koruny mišpulí jsou nízké a široké, kompaktní a velmi pohledné. Listy jsou úzce eliptické, na okrajích jemně pilovité, naspodu pýřité. Bílé květy připomínají květy jabloní.

Plody jsou kulaté, hnědé až hnědozelené malvice s nápadně širokou prohlubní kalicha a výraznými kališními cípy.

Jak pěstovat mišpule?

  • Pozor na to, že mišpule mohou být hostitelskými rostlinami pro baktérie, které mají na svědomí spálu růžovitých rostlin. Proto je raději nepěstujte v jejich blízkosti. Samy ale chorobami netrpí. Na půdu sice nejsou mišpule náročné, ale lépe prospívají v lehčí a vápenité.
  • Mají rády teplé, slunné či pohostinné stanoviště.
  • Jsou odolné vůči mrazu.
  • Můžete je pěstovat v různých formách, nejčastější je polokmen (nejčastěji se roubují na hloh či hrušeň).
  • Existují odrůdy s většími plody (kolem 5 cm) a drobounkými (kolem 2cm), které bývají ještě chutnější a voňavější.
  • Mladé stromky nabízejí školky a specializovaná zahradnictví.

Mišpule lze pěstovat i bez prořezávky, vytvářejí přirozeně pěknou deštníkovitou korunu. V prvních třech letech od výsadby však výchovný řez dobré tvarování pojistí. U sazenice stačí ponechat pět výhonů pro budoucí kosterní větve a ty zkrátit první i druhý rok o polovinu a třetí rok o třetinu. Vhodný termín pro řez je zima, pokud silně nemrzne, i předjaří. V dalších letech již není třeba mišpuli prořezávat, obvykle si sama udržuje pěknou vzdušnou korunku. V případě potřeby, pokud se na chudých suchých půdách vyčerpá, však snáší i zmlazovací řez.

Mišpule v kuchyni

Mišpule odedávna obohacovaly jídelníček našich předků, kteří je konzumovali syrové nebo z nich připravovali chutné marmelády. Také je sušili na křížaly. Mišpulím se též připisovaly léčivé účinky, staví například průjem.

Plody mišpulí mají jednu zvláštnost. Chutné a jedlé jsou až po přemrznutí. Chutí pak připomínají pikantní marmeládu, jsou měkké a voňavé. Mišpule proto sklízejte až když přejdou mrazem. Můžete se procházet zahradou v prosinci a ochutnat ovoce přímo ze stromu!

  • Mišpule lze konzumovat ihned – jejich obsah po odtrhnutí stopky snadno vymáčknete, nebo vydlabete lžičkou.
  • Pro vysoký obsah pektinů, díky kterému dobře rosolovatí, jsou mišpule výtečné i pro přípravu marmelád.
  • Oblíbené jsou i mišpulové kompoty, likéry, pasty, vína.
  • Mišpule, které ještě mrazem nepřešly, se mohou přidávat do ovocných vín, kde díky vysokému obsahu tříslovin zvyšují jejich trvanlivost a také dodávají zajímavou, sladce podzimní vůni.