Na vzniku keřovitých forem, které se pěstují v zahradách se podílely pouze 4 dřevité druhy z celkového počtu 500 druhů mochen. Původní druh Potentilla fruticosa, která planě roste mimo jiné v severní části Evropy, se začal v evropských zahradách pěstovat až od 18. století. K dalším předkům dnešních odrůd patří Potentilla parviflora, Potentilla arbucula a Potentilla davurica. Zmíněné 4 druhy svým genetickým základem daly vzniknout širokému množství odrůd, které se liší velikostí i v habitu.

Pěstební nároky keřovitých mochen

Pro pěstování mochen jsou ideální na živiny bohaté dobře propustné půdy. Mochny ale tolerují i lehce zásadité půdy, půdy kamenité nebo jílovité. Ideální je pro ně stanoviště na plném slunci, avšak snesou i silnější zastínění. Na takovém místě ale méně pokvetou. Pěstujeme-li na plném slunci odrůdy s růžovou, oranžovou nebo červenou barvou květů, musíme počítat se sklonem k blednutí barev. Těmto odrůdám raději zajistíme dostatečnou půdní vlhkost a přistínění alespoň v poledních hodinách. Mochny vcelku dobře snášejí sucho. Pokud je však dlouhodobé, projeví se to negativně na množství květů.

Kam se mochny křovité hodí

Po mírném jarním seříznutí budou mochny bohatě kvést, proto zvlášť zaujmou ve formě nižších živých plotů. Velmi dobře působí také jako obruby keřovitých rabat a jako zahušťující prvky anebo výplň menších ploch. Velmi často se keřovité mochny vysazují také jako veřejná zeleň, nejčastěji lemující chodníky u silnic. Poléhavé typy se uplatní jako podsadba stromků a výplňová zeleň. Mochny se hodí i do skalek anebo mezi trvalky.

Odlišné názory na řez mochen

Můžeme se setkat s názorem, kdy je doporučován radikální zmlazovací řez. Bohužel ne všechny odrůdy jej snášejí dobře. Většinou naopak dobře reagují na každoroční mírný řez, pokud se provede brzy na jaře. Tou dobou sestřihujeme všechny, i postranní větve přibližně o pětinu jejich délky. Jednak se tímto řezem odstraní zaschlá květenství z minulého roku a navíc se na keřích příjemně projeví upravenější vzhled. Řez sice způsobí oddálení kvetení, ale jen o týden, maximálně o dva, v závislosti na odrůdě. Keře ale kvetou bohatěji a také mají větší květy. Jsou-li keře sestřiženy o polovinu své délky, je kvetení oddáleno až o měsíc.

Bohatý sortiment má i české zástupce

Obecně odrůdy mochen dělíme podle výšky, a to na nízké (30 – 70 cm), středně vysoké (70 – 100 cm) a vysoké (100 – 130 cm). Keře jsou však odlišné nejen svou výškou, ale i barvou květů, bohatostí a délkou kvetení, a to v závislosti na odrůdě. Původní barevná škála zahrnovala pouze mochny se žlutými nebo s bílými květy. Tato škála byla později rozšířena o odrůdy s krémovou, růžovou, oranžovou a červenou barvou květů.

K nejlepším bíle kvetoucím odrůdám řadíme středně vysokou odrůdu ‘Abbotswood‘ s velkými květy. Světle žlutými květy bohatě rozkvétá odrůda ‘Limelight‘. Krémovou barvu květů nám nabídne například odrůda ‘Primrose Beauty‘. ‘Pink Beauty‘ je růžově kvetoucí odrůda. Červenými květy rozkvétá odrůda ‚ Red Ace‘ a ‘Marian Red Robin‘. Také oranžově kvetoucí mochna ‘Hopleys Orange‘ stojí za zmínku.

Žlutě kvetoucí odrůdy mají nejvíce zástupců, například ‘Yellow Gem‘ – půdopokryvná odrůda, ‘Sommerflor‘ – nízká odrůda, středně vysoká ‘Goldfinger‘ a pro nižší živé ploty vhodná odrůda ‘Yellow Bird‘ nebo ‘King Cup‘.

V České republice se šlechtění nových kultivarů vhodných pro středoevropské klimatické podmínky věnují v průhonické Dendrologické zahradě. K neoblíbenějším odrůdám patří žlutě kvetoucí 'Orlice', 'Olsa', 'Úhlava', 'Svitava', bronzová 'Radbuza' oranžově zlatá 'Oskava', červená 'Jizera' a lososová 'Volyňka'. Tyto kultivary vynikají hustou stavbou keře s větvemi i v dolní části, kde zakrývají okolí a tak nedávají prostor pro růst plevelů.

A závěrem vám nabízíme ukázku okouzlující bonsaje, která vznikla z mochny. Je to sice záležitost pro trpělivé, ale výsledek rozhodně stojí za to, co říkáte?