Většina druhů juk pochází z teplých oblastí a v našich podmínkách je možné je pěstovat pouze jako pokojové rostliny. Jsou velice dekorativní, nenáročné a hlavně vhodné do všech typů bytů. Vzrostlé rostliny se silnými, efektními kmeny vyniknou především jako solitéry ve větších místnostech, zimních zahradách či halách, nebo ve světlých prostorách veřejných budov.

Kromě juk se zelenými listy si můžeme do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.

Kromě juk se zelenými listy si můžeme do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.

Juka, které mráz nevadí

Z mrazuvzdorných juk je u nás více známá pouze juka vláknitá (Yucca filamentosa), která se v našich zahradách pěstuje již více než 100 let. Tato rostlina netvoří kmínek, vytváří pouze přízemní růžici tuhých, na okrajích vláknitých listů, asi 40–70 cm dlouhých, zbarvených zeleně s nádechem do modra.

Mladé listy uprostřed růžice jsou pevné, vystoupavé, starší listy na okrajích jsou poléhavé. Juka vláknitá vykvétá přibližně od druhé poloviny června. V horní třetině silných květních stonků vyrůstajících uprostřed listových růžic postupně vykvétá několik desítek krémově bílých, 3–6 cm velkých, vonících, zvonkovitých květů. Celková výška květenství je kolem 100–180 cm. Po odkvětu celá růžice postupně odumírá a kolem ní se vytvoří několik dceřiných růžic. Další nové růžice nakvétají přibližně až za 3–5 let.

Z bezkmenných mrazuvzdorných juk se u nás pěstuje ještě například Yucca flaccida.

Pěstování

  • Juka vláknitá je nenáročná, vysoce mrazuvzdorná rostlina (snáší bez potíží mráz i více než –25 °C) a naše zimy přežívá bez úhony.
  • Vyžaduje však velmi světlé místo, nejlépe se jí daří na plném slunci.
  • Ideální je lehká, propustná, hlinitopísčitá půda s velice dobrou drenáží, kde se nebude držet voda.
  • Zaléváme ji pouze mírně, rostlina vyžaduje spíše sušší prostředí.

Vždy po odkvětu se z původní růžice vytvoří několik růžic nových a rostlina se tak postupně rozrůstá do hustých trsů. Ty je možné rozdělit (nejlépe koncem srpna až v září) a juku tak namnožit.