Mechy patří mezi takzvané nižší rostliny a obvykle nízké skutečně jsou, ale pravý význam přízviska nižší je jiný. Mechy jsou mnohem starší a jednodušší než rostliny tvořící květy. Nekvetou a místo semen sypou z listů droboulinké výtrusy, které nesou geny mateřské rostliny. Nemají ani plně funkční cévy, které by rozváděly vodu a živiny, dokonce ani pořádné kořeny jim příroda nenadělila.

Mech jako ochrana před povodní?

Jakmile však zaprší, do pletiv malých tenkých lodyžek natáhnou mechy vodu, v tom jsou přeborníky. Pojmou tolik vláhy, že až sedminásobně vzroste jejich hmotnost. Proto mechy fungují jako ochrana proti povodním, a to bez nadsázky. Lesy, jejichž půdu pokrývají koberce mechů, zadrží mnohem více vody než chudé porosty se suchou půdou pokrytou jehličím, po které přívalové deště pádí dolů. Když přidáme ještě lišejníky obrůstající staré stromy, vzrůstá schopnost lesa pojmout vodu o další násobky. Takto uskladněnou vláhu postupně spotřebují stromy a další rostliny, přebytek plyne pryč velmi pozvolna.

Na bobku i na strništi

Přirozené lesy, podobně jako prameniště a vlhké louky, jsou pro mechy rájem. Mechů je na světě nejméně 10 000 druhů, jen u nás jich rostou stovky. Na první pohled si bývají podobné, při pohledu zblízka odkryjí svou rozmanitost a krásu. Některé, často vzácné druhy však rostou například i na strništích nebo dokonce na výkalech.