Zahradnické prodejny nabízejí keře a stromy vypěstované v různě velkých květináčích nebo - jak se moderně říká - v kontejnerech. Hlavní výhodou těchto výpěstků je, že je můžeme vysazovat prakticky celoročně mimo zimní mrazy a období sucha. Nevýhodou je především vyšší cena. Proto jsou u řady keřů a některých stromů k dostání i prostokořenné sazenice. Jestliže chceme sázet desítky rostlin, pak jsou ideálním řešením. Jsou to sazenice vyryté ze záhonů v okrasné školce bez zemního balu, proto je musíme vysadit co nejdříve, nebo je alespoň založit do země, jinak mohou rychle zaschnout a tím se znehodnotit.

Příprava

Správná vozhoduje o výsledku našeho snažení, to znamená, zda bude rostlina dobře prospívat.

  • Před výsadbou odstraníme oschlé a poraněné části kořenů.
  • Sazenice můžeme přes noc namočit do vody. Především při výsadbě v suchých a propustných půdách můžeme růst sazenic podpořit namočení kořenů do hydrogelových přípravků, jako jsou například Bio-algeen či Agricol.
  • Velikost jámy určuje, kolik prostoru bude mít k dispozici kořenový systém v prvních měsících růstu. Je-li kvalita vykopané zeminy nízká, přidáme minimálně polovinu kompostu.
  • Nesmíme zapomenout ani na výživu sazenic. Dobrým řešením jsou hnojiva s řízeným uvolňováním nebo tabletová hnojiva s pozvolným uvolňováním živin a nízkým obsahem dusíku, která položíme ke kořenům.

Všechna tato opatření mají jediný účel, zmírnit sazenici přesazovací šok.

Jak na to?

Stromek zasadíme do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce. Musíme počítat s tím, že se půda slehne a sazenice klesne hlouběji, než původně byla. Sazenicí mírně potřepáváme, aby se půda dobře dostávala mezi kořeny. Po zasypání asi tří čtvrtin jámy zeminu lehce přišlápneme, aby pevně přilnula ke kořenům a zároveň se od nich uvolnily vzduchové kapsy. Nakonec kolem kmínku vytvarujeme miskovitou prohlubeň a stromek vydatně zalijeme. Proti růstu plevelů a nadměrnému vysychání můžeme použít mulč.

Zakrácením nadzemní části prostokořenných sazenic významně zmenšíme vypařování vody a tím podpoříme ujmutí. U opadavých keřů větve příliš nezkracujeme. Jen rostliny s dlouhými, nedostatečně rozvětvenými jednoletými výhony zkrátíme o jednu třetinu až polovinu. Předtím však odstraníme slabé, zahušťující výhony, a také ty, které rostou nesprávným směrem. U listnatých stromů zredukujeme počet větví, které budou tvořit kostru budoucí koruny. V prvním patře požadujeme 3-5 větví rovnoměrně rozložených po obvodu, a především odstraňujeme konkurenční výhony. Hlavní osu zakracujeme pouze tehdy, když je poškozená.

Kdoulovec i růže

A konečně se dostáváme k otázce, co vysadit. Výběr je skutečně široký. Nejprve si však musíme ujasnit, jaký úkol má keř či strom plnit. Má kvést v předjaří, má mít barevné listy nebo kůru, má mít zajímavý tvar? Nejdůležitější je však místo, které mu můžeme vyhradit. Na visačce u výpěstků bývá informace o výšce a šířce rostliny v dospělosti. Zjednodušeně řečeno, musíme počítat s tím, že strom vyroste, a i pak se nám musí vejít na zahradu. K zajímavým tipům na keře kvetoucí na jaře patří kdoulovec, různé odrůdy zlatice, nebo muchovník. V létě se můžeme těšit z květů ibišku. Javor dlanitolistý zase patří k dřevinám, které se na podzim nádherně zbarví. Celý rok budo naše soukromí střežit živé ploty ze stálezelených listnatých dřevin. Na podzim se sázejí i růže a ovocné dřeviny. Podzimní termín není naopak vhodný pro teplomilné druhy, jako jsou třeba magnolie nebo fíkovník.