Nenáročné narcisy můžete pěstovat v desítkách rozmanitých odrůd

Na zahradě pěstujeme přes 70 odrůd narcisů, nenáročných něžných krásek s příjemnou vůní, které vám rádi představíme. Liší se výškou, velikostí, tvarem, počtem i barvou květů a také dobou kvetení.

Do rodu narcis (Narcissus) patří asi 40 botanických druhů, které pocházejí hlavně z oblasti Středozemního moře, především ze Španělska a z Portugalska. Některé původní druhy můžeme najít i ve střední Evropě, kde jsou chráněné. Tyto druhy byly postupně kříženy, dnes existuje více než 10 000 odrůd, které byly vyšlechtěny především v Anglii a v Holandsku. Křížení narcisů je známo už od poloviny 15. století.

Jméno Narcis nám připomíná starou řeckou báji o krásném jinochovi, který odmítl lásku ženy a zamiloval se do svého vlastního obrazu, který pozoroval ve vodě. Na místě, kde údajně zemřel, vyrostl něžný bílý kvítek – narcis.

Rozmanitost narcisů

Podle odrůd se narcisy liší především vzhledem květu, ale i obdobím kvetení. Rozdíly jsou také ve velikosti rostliny. Jejich trávovité listy raší na jaře velmi brzy, zatahují pak až v červnu.

Květy vyrůstají na konci stvolu většinou jednotlivě, někdy však i v květenství. Okvětí narcisu se skládá z korunky, která má šest okvětních lístků a různě tvarované a zbarvené pakorunky. Velká část odrůd má květy dvoubarevné. Některé odrůdy jsou dokonce plnokvěté. Velikost květů se podle odrůd pohybuje od 2 do 8 cm. Květy se objevují od března (ty časnější) až do května (pozdnější odrůdy).

Také vzhled cibulí narcisů je různý, rozdíly jsou ve velikosti, tvaru i barvě. Cibule se každým rokem zvětšuje o nové suknice a pak přibývají malé cibulky. Ty se postupně samy oddělí, nedoporučuje se jim v tom pomáhat.

Nenáročné květiny na záhony, skalku i pod stromy

Proti tulipánům mají narcisy výhodu, že je můžeme na jednom stanovišti ponechat více let. Sázet je můžeme do trvalkových záhonů, které na jaře svou svěží veselou barvou krásně oživí. Menší odrůdy se hodí do skalek, podobně jako drobnokvěté tulipány.

Narcisy jsou ideální i pro slunné předzahrádky. Více vyniknou ve skupinkách, barevně se krásně doplňují s tulipány a modřenci. Snesou i polostín a stín, kde však kvetou později a déle a obvykle také méně. Na velmi stinném stanovišti někdy přestanou kvést úplně a tvoří jenom listy. Můžeme je vysázet pod stromy a keře zjara bezlisté, hodí se i do trávníků, které krásně oživí. Pokud je máme nasázeny na trávníku, je lépe ho kosit až když listy seschnou. Narcisy můžeme vysázet dokonce i do velkých květináčů nebo truhlíků k jiným rostlinkám.

Pěstování

Narcisy mají rády humózní, na živiny bohatou půdu, nesnášejí však čerstvý hnůj, použít můžeme jen dobře uleželý chlévský hnůj nebo vyzrálý kompost.
Cibule vysazujeme nejlépe v září.
Větší cibule dáváme 15 až 20 cm hluboko, menší cibule mělčeji. Dobrým pomocníkem při sázení je sazeč cibulovin, kterým snadno odstraníme sloupeček zeminy, cibuli zasadíme a zeminu zase vrátíme.
Vzdálenost mezi jednotlivými cibulemi by měla být asi 15 cm, aby rostlina měla dostatek životního prostoru. Menší cibule dáváme samozřejmě i blíže.
Snažíme se, aby pod cibulí byla půda kyprá, pokud by se cibule snažila protlačit kořínky do tvrdé zeminy a nedařilo by se jí to, postupně by se tlačila vzhůru.
Po odkvětu rostlinám odstraníme květy - pokud bychom nechali rostlinu vyčerpávat tvorbou semen, cibule by nenarůstala.
Listy odstraníme později, až když seschnou a vrátí svou sílu do cibule. Aby zasychající listy nepůsobily na záhonu rušivě, kombinujeme narcisy s později rašícími trvalkami, které mají větší listy, jež pak částečně zasychající narcisy zakryjí.
Velkou výhodou pro pěstitele je mrazuvzdornost těchto cibulovin. Některé odrůdy jsou sice choulostivější, v tom případě prospěje, když místo, kde jsou vysazené, přikryjeme na zimu chvojím.

Jak se narcisy třídí?

Nejčastěji se používá dělení podle tvaru a postavení květu do 13 základních skupin a několika podskupin:

Trubkovité narcisy mají trubku, která je stejně dlouhá nebo delší než okvětní lístky.
Dlouhokorunné narcisy mají korunky ve tvaru trubek, pohárků, kalíšků apod., které jsou kratší než okvětní lístky. Tato skupina je nejpočetnější.
Krátkokorunné květy mají korunku (také nazývanou pakorunka), která není delší než 1/3 okvětních lístků.
Plnokvěté narcisy mají plnou trubku nebo korunku, nejčastěji díky zmnoženým okvětním lístkům. Ač atraktivní, nejsou přílišrozšířené.
Koláry (Collary), límcové narcisy mají pakorunku dělenou, hluboce rozštěpenou, zdánlivě vytváří dvojité okvětí. Jedná se o nejnověji vyšlechtěnou skupinu.
Motýlokvěté narcisy mají plochou (většinou členěnou nebo šestihrannou) pakorunku s barevně kontrastními žebry.
Triandrus narcisy jsou hybridy jejichž stvol nese 1–6 převislých (nicích) květů, které mají kalichovitou pakorunku.
Cyclamineus narcisy jsou hybridy, jež mají nazpět ohnuté okvětní lístky a delší trubkovitou pakorunku.
Jonquilla narcisy jsou hybridy s 1-3 zlatožlutými, sladce voňavými květy na stvolu.
Tazetta narcisy jsou vícekvěté hybridy, jednoduché i plné.
Poeticus narcisy jsou hybridy mají malé, ploché pakorunky. Výrazně voní a kvetou pozdně.

Pozor, narcisy jsou jedovaté!

Narcisy patří mezi jedovaté rostliny. Nejvíce jedovatých látek je obsaženo v cibulích, avšak ani květy děti ochutnávat nesmějí. Květy narcisů, tak krásné ve váze, dokonce otravují i ostatní rostliny, proto je s nimi raději nekombinujeme. Pokud je chceme přece jen dát k jiným květům, necháme je nejprve ve vodě několik hodin samostatně, aby se vyplavil sliz ze stonků.