Z doškových střech našich předků kdysi často vyrůstalo několik bohatých růžic netřesků. Podle starých pověr (a před vynálezem hromosvodu) totiž měly chránit stavení před nebezpečnými blesky. Z této pověry patrně vyplývá i hezký český název – netřesk. Pěstovat je můžete kdekoliv, kde mají dostatek slunce a kde není příliš vlhko.

Na skalku, střechu, záhon i do květináče

Netřesky jsou nenáročné, proto je jejich pěstování snadné. Nejraději mají slunné místo a propustnou půdu, pak se jim daří dobře a rychle se rozrůstají. Velice dobře vypadají také ve štěrku nebo v cihlové drti, kdy jim kamínky zároveň chrání krček před nadměrnou vlhkostí.

  • Jednotlivé druhy a formy se dobře kombinují a doplňují a dohromady vytvářejí zajímavé formace.
  • Jsou ideální nejen do skalek, ale také do suchých zídek, proto již při zakládání zídky zakomponujeme mezi kameny několik růžic. Netřesky pak krásně vyplní všechny spáry a škvíry.
  • Velice snadné je také jejich pěstování v nádobách, různých mísách a korytech a na kamenech.
  • Představují rovněž ideální rostlinu na zelené střechy. Zejména extenzivní výsadby na střechách s nízkým profilem zeminy vyžadují osázení specifickými druhy, které si poradí s drsnějšími podmínkami exponovaného stanoviště.
  • Netřesky lze použít i jako dekoraci v miskách či jiných nádobách na venkovní stůl nebo terasy.

Netřesky milují slunce

Netřesky netrpí chorobami ani škůdci. Jestliže je pěstujeme v příliš živné a vlhké půdě, mohou růst příliš rychle, pletiva jim nestačí vyzrávat a může je napadnout hniloba. Snižuje se tím i jejich jinak vysoká mrazuvzdornost. Přílišné vlhko, stín a nadbytek živin se také projevují nedostatečným vybarvením listů a otevřeností růžic. Ve skalce i v nádobě se mohou pod netřesky usídlit mravenci, kteří pak narušují kořeny i nadzemní části. Můžeme je vypudit mýdlovou vodou nebo tabákovým výluhem. Pokud to nepomůže, budeme muset narušenou část výsadby vykopnout, vyměnit zeminu a rostliny znovu vsadit. Mravenci se téměř vždy přestěhují.

A snadno se množí

Rostlina vytváří růžice zdužnatělých listů, které se podle druhu a kultivaru liší velikostí, uspořádáním a barvou. Květy se objevují v červenci na silných stvolech vyrůstajících z růžice, která po odkvětu a vytvoření semen odumírá, ale její místo rychle zaplní mladé dceřiné růžice. Netřesky se nejčastěji množí vegetativně právě jimi. Pokud chceme netřesk přenést na další záhon, nebo jej někomu darovat, stačí opatrně vyjmout dceřinou růžici i s kořínkem. Kořenový bal je slabší a mělce uložený pod povrchem půdy, proto se tyto rostliny velmi dobře přesazují.

Pestrá paleta druhů a kultivarů

Na zahradách se pěstují původní druhy i jejich kříženci.

  • Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) patří u nás k nejčastěji pěstovaným druhům. Vytváří velké růžice, které mohou v průměru dorůstat až do 10 cm.
  • Netřesk horský (Sempervivum montanum) je drobnější, stejně jako zajímavý druh netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum), který vytváří malé růžičky obalené bílými vlákny připomínajícími pavučinu.
  • Netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera, Sempervivum globiferum) je náš domácí druh, ve volné přírodě patří k ohroženým rostlinám.

Z hybridních druhů netřesků je zajímavý 'Rubín' s červenými listy a 'Packardian', který patří k největším netřeskům. Jeho růžice jsou tmavočervené, v průměru až 25 cm velké. 'Oddity' je skutečná rarita, jeho listy jsou okrouhlejší, téměř trubkovité. Sempervivum ‘Grey Lady’ má listy zelenopurpurové s šedavým ojíněním.