Impatiens New guinea
Rod Impatiens (balzamína, netýkavka) zahrnuje jednoleté, nebo vytrvalé byliny či polokeře. V našich podmínkách jsou asi nejoblíbenějšími druhy Impatiens walleriana a Impatiens New Guinea – hybridy. Obě jmenované netýkavky jsou vytrvalé a pěstují se jako přenosné rostliny. Dobře snášejí i stín. Něžné květy rozmanitých barev se objevují po celou sezónu. V truhlících lze netýkavky pěstovat samostatně, nebo v kombinaci například s begóniemi, břečťanem…
Impatiens walleriana má pravidelný, keřovitý růst a dosahuje výšky 20–40 cm a červené, fialové, bílé i lososové květy. Existují i dvoubarevné formy, květy jednoduché, i plnokvěté formy.
Impatiens New Guinea, jejíž hybridy vznikly křížením druhů Impatiens hawkeri a Impatiens Linearifolia, se u nás objevila relativně nedávno, v 80. letech, ovšem ihned si získala přízeň díky syté barvě listů a květům, které dorůstají v průměru až do velikosti 5 cm. Listy byly u prvních odrůd žlutočerveně panašované, u nových kultivarů mají sytě zelenou barvu přecházející u některých odrůd až do téměř černé. Vybírat lze z odstínů bílé, růžové, fialové, červené a oranžové. Kvalitní odrůdy vydrží kvést po celou sezonu a končí až s prvními mrazíky. Vzrůst rostlin je mohutnější, než je tomu u Impatiens walleriana. Často vídáme obří rozkvetlé balzamíny připomínající kytice chryzantém prodávaných na podzim ve velkých květináčích. Tato rozkvetlá nádhera nejlépe působí na terase či u domovního vchodu.
Pěstování
Pěstování netýkavek je při dodržení několika základních zásad velmi jednoduché.
- Pokud balzamínu dostatečně a pravidelně zaléváme, není pro ni problém krásně růst a kvést i na plném slunci. Když už se stane, že rostliny uvadnou, po zalití se za několik desítek minut opět vrátí do původní krásy. Rostliny vysazujeme do prostorných truhlíků, nejlépe samozavlažovacích, protože netýkavky mají poměrně vysokou spotřebu vody.
- Oba druhy balzamíny vyžadují světlé až polostinné, mírně teplé a vzdušné stanoviště.
- Balzamíny jsou velmi cenné právě proto, že snesou i polostinná stanoviště (na rozdíl od většiny letniček a balkonových květin, které si lebedí na plném slunci). Pokud je však vysadíme do míst, kde je po většinu dne úplný stín, sice porostou, ale mnohem méně pokvetou.
- Netýkavky potřebují velké množství vody a na přeschnutí reagují rychle. Substrát by měl být vždy vlhký, ale rostliny nemohou stát ve vodě. Opakované přeschnutí rostlinu velmi vyčerpává a mohou jí seschnout a opadat listy, případně může uhynout.
- S hnojením začínáme až po prokořenění, a to v dávkách zhruba třetinových až polovičních, než používáme u pelargonií. Vyšší dávky hnojiv totiž zasolí substrát a netýkavky pak pomaleji rostou. Hnojíme je přibližně jednou za týden. Lze použít všechna plná hnojiva určená pro balkonové květiny.
- Odkvetlé květy není nutné odstraňovat, rostlina má samočisticí schopnost, stejně jako například převislé petúnie.
netýkavka pro výsadbu do záhonu
Na balkón i na záhon
Netýkavka je skvělou květinou i do závěsných nádob, je možné ji pěstovat i jednotlivě v květináči. Z vlastních zkušeností ji mohu doporučit i jako záhonovou rostlinu. Skupina o více jedincích vypadá exkluzivně, vhodná je výsadba netýkavek třeba po jarních cibulovinách. Navíc při běžné zálivce zahrady květiny nevyžadují žádnou další péči a na záhonu jimi neprorůstá plevel. Tvoří ideální podrost pod vyšší dřeviny.
Pohledný ale nevděčný zavlečenec
Jen pro zajímavost uveďme ještě jeden druh, který je jednoletý a oproti těm předešlým se příliš velké oblibě netěší. Řeč je o Impatiens glandulifera čili netýkavce žláznaté, která sice pěkně kvete, ale pro původní rostlinné druhy České republiky představuje pohromu. Tato netýkavka k nám byla uměle zavlečena, a protože ji zdejší klima vyhovuje, rozšířila se. V kultuře se začala pěstovat jako okrasná květina v polovině 19. století a již v roce 1896 máme zmínky o jejím zplanění. Roste velmi intenzivně a rychle se množí semeny. Oblíbila si zejména vlhčí místa kolem vodních toků a původní flóru zcela vytlačila. V některých lokalitách je dokonce nutné tuto netýkavku cíleně likvidovat. Nejúčinnější je opakované vytrhávání nebo kosení mladých rostlin ještě před vykvetením.
