Rozmanitost těchto květin je obrovská. V čeledi makovitých (Papaveraceae) najdeme bohatou nabídku jednoletek, dvouletek i trvalek – krátkověkých i dlouhověkých. Kromě „opravdových“ máků jsou tu ještě další, neméně půvabné druhy, které na zahrádce uplatníme stejně tak dobře.
Přirozená klasika
Notoricky známý a přece stále obdivovaný je svítivě červený vlčí mák (Papaver rhoeas), pěkně lidově pojmenovaný maková panenka, pleskanec nebo ohníček a jemu podobný mák pochybný (P. dubium) a mák polní (P. argemone). Rostou na loukách a podél silnic, celé kolonie často září z obilných lánů. Díky šlechtitelskému umu vzniklo několik nádherných skupinek kultivarů, jako jsou ‘Angel’s Choir’ s plnými pastelovými květy, perleťově šedavé, měkce modré a šeříkové ‘Mother of Pearl’ nebo oslnivě zbarvené jednoduché a poloplné máky ‘Shirley’. Veselý mák připomínající berušku najdeme pod názvem P. commutatum ‘Ladybird’.
Kultivar ‘Ladybird’ vynikne nejlépe ve větším počtu
- Všechny jmenované druhy a odrůdy jsou vysoké 30 až 60 cm a patří mezi jednoletky, které se ochotně množí samovýsevem.
- Nejlépe vyniknou ve velkých skupinách a pro jejich nespoutaný vzhled je uplatníme spíše v neformální výsadbě.
Okrasa i užitek
Po celá tisíciletí se pro potravinářské i léčitelské účely pěstuje mák setý (Papaver somniferum). Na polích vídáme nejčastěji velké, miskovité, bílé až nafialovělé květy s tmavými skvrnami na bázi korunních lístků. V záhonech se vyjímají i růžové a červené variety, které sedí na silných, až 120 cm vysokých stoncích s tuhými modrošedými listy.
Mák setý pěstujeme pro okrasu i užitek
Tato robustní jednoletka dala vzniknout řadě odrůd s atraktivním řasením a plnými pivoňkovitými květy, např. ‘Danish Flag’ v barvách dánské vlajky nebo elegantní růžovobílá ‘Flemishe Antique’. Všechny zdobí záhy po odkvětu trvanlivé semeníky, makovičky, oblíbené při aranžování. Obzvláště dekorativní jsou tobolky kultivaru ‘Hen and Chickens’ (v překladu kvočna s kuřátky, jelikož bázi hlavní makovice obklopuje shluk menších makoviček). Drobná semena tohoto máku můžeme použít k množení, ale i na slané pečivo.
Pohledné mini
Mezi máky existují i nízké druhy ideální do bordur, malých rabátek, na skalku i do nádoby. Maximálně do 20 cm dorůstá mák alpský (Papaver alpinum) s delikátními, jakoby pomuchlanými květy v krémové, žluté, oranžové až červené barvě. Na stanovišti vydrží jen krátce, ale spolehlivě se sám vysévá. Podobně je to s mákem lysým (P. croceum syn. nudicaule), který pěstujeme jako dvouletku. Oblíbený je pro dlouhou dobu květu (od května do září) v barvách od bledě pastelových odstínů meruňkové a vanilkové po intenzivně oranžovou a zlatě žlutou. V závislosti na kultivaru dorůstá do výšky 25 až 60 cm.
Odrůda máku východního ‘Prinz Eugen’ fascinuje svým střapatým vzhledem
Vytrvalí oblíbenci
K nejpopulárnějším druhům patří máky východní (Papaver orientale). Při pohledu na jejich až 16 cm velké květy, které mohou být jednoduché, plné, třepenité, skládané nebo pomuchlané, se tají dech. Kromě klasické červené je pěstován v celé škále barev – bílé, oranžové, růžové, lososové, jasně vínové, purpurové, fialkové, dokonce i mahagonově červené, často s tmavými skvrnami na bázi květu. Objevují se hybridy, které vydrží kvést déle než jen několik týdnů mezi polovinou května a července.
- Měří 40 až 120 cm na výšku a 60 až 90 cm na šířku.
- Trvalka po odkvětu rychle zatahuje, proto ji vysazujeme v doprovodu rostlin, které vzniklé mezery zacelí.
- Těmto mákům vyhovuje běžná zahradní, dobře propustná zemina.
- Milují slunce, i když kultivary s lila a purpurovými květy vysazujeme raději do lehkého stínu, kde vydrží déle a neblednou.
Sluncovku kalifornskou uplatníme i na štěrkových plochách, kde se sama hojně vysemeňuje
Kalifornský sen
Až z USA k nám zavítala skutečně dokonalá, energií nabitá sluncovka neboli kalifornský máček (Eschscholzia californica). Zahradu dokáže rozveselit nejčastěji žlutými, ale i sytě oranžovými až červenými nebo krémovými, saténově lesklými květy. Pěkně vypadají rovněž jemně stříhané, šedozelené listy.
- Sluncovka je 20 až 30 cm vysoká, hojně se vysemeňující letnička, která kvete po celé léto.
- Pro maximální efekt ji na jaře nebo začátkem podzimu vysejeme do velkých skupin na dobře viditelné místo, kam se bude poctivě každý rok vracet.
- K dostání jsou kultivary se zkadeřenými, dvoubarevnými, poloplnými i plnými květy.
Ledově modré velkokvěté mákovce nikdo nepřehlédne. Daří se jim ve stínu.
Modré z nebe
Opravdově modrá barva je u květin velice vzácná. Za vzácný se u nás dá považovat i modrý mák čili mákovec velkokvětý (Meconopsis grandi), který v zahradách vídáme jen zřídka. Ačkoliv se jedná o krátkověkou trvalku se specifickými nároky, stojí za pořízení. V červnu a červenci rozkvétá fascinujícími, nebesky modrými až nafialovělými, hedvábně lesklými květy s kontrastně žlutými tyčinkami uprostřed koruny. Usazené na 100 až 120 cm vysokých lodyhách oživují stinné chladné partie s vlhkou, dobře odvodněnou, úrodnou, slabě kyselou půdou. Životnost rostliny prodloužíme odstraňováním uvadlých květů a dělením po odkvětu.
Pestrým mákům lysým sluší i pestrý doprovod v podobě violek, zvonků, hvozdíků a náprstníků.
Jak pěstovat máky?
- Jednoleté máky vyséváme na jaře přímo na venkovní stanoviště, trvalky sázíme na jaře nebo počátkem podzimu.
- Dvouletky pokvetou již v prvním roce, když je časně zjara vysejeme doma do kompostu a semenáče vysadíme ven koncem jara.
- Až na několik málo výjimek potřebují máky plné slunce, výhřevnou, kvalitně drenážovanou, hluboko zpracovanou výživnou půdu. Na chladných místech s vlhkou zeminou se daří mákovci.
- Všechny máky se šíří semeny.
- Sluncovka a mák lysý mohou být až invazivní, ale jen málokdo má srdce je nějak omezovat.
- Semenáče prošlechtěných kultivarů se od mateřské rostliny často liší.
- Vytrvalé druhy množíme v září dělením (odkopky) nebo kořenovými řízky.
- Mákům nevyhovuje přesazování, protože mají dlouhý, křehký, kůlovitý kořen.
- Na choroby máky příliš netrpí. Ve vlhku se může objevit padlí.
- Mladé rostlinky někdy napadají slimáci.
- Nižší a malokvěté druhy vypadají nejlépe ve velkých hustých skupinách.
