Vznosný pestrobarevný orlíček

Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) patří díky kráse a nenáročnosti snad do každé zahrádky. Květiny s vysokými stvoly najdeme v celé barevné škále a patří mezi první z jara kvetoucí rostliny na zahrádce, samy se výborně množí díky velkému počtu semen. Pěstuje se v řadě kultivarů, v původní formě však roste planě i v naší přírodě.

U dětí bylo údajně pozorováno omámení i bezvědomí po požití sladkého nektaru z květů

Orlíček obsahuje (zřejmě zejména v kvetoucí nati a mladých plodech) isochinolinové alkaloidy (magnoflorin, berberin aj.) a kyanogenní glykosid. Díky nim orlíček způsobuje poruchy dechu, srdce a křeče, po požití šťávy z čerstvé rostliny se dostaví bolesti hlavy a slabost, při větších dávkách průjem; Otravy u zvířat zaznamenány nebyly, neboť zvířata se při pastvě orlíčku důsledně vyhýbají.

Orlíček se v současné době v domácím léčitelství vyskytuje zřídka, dříve se ovšem používal proti žloutence, bolestivé menstruaci a zevně při kožních vyrážkách. V homeopatii se užívá na léčení potíží spojených s klimakteriem, při nespavosti, nervozitě apod.

Ostrožka: plevel, okrasná rostlina a nebezpečná léčivka

Ostrožka stračka (Consolida regalis) je dobře známý, modře kvetoucí polní plevel, který roste především v obilí, ale i na mezích a suchých stráních. Vyšlechtěna je i celá řada zahradních kultivarů, které jsou pro snadné pěstování využívány jako součást letních výsadeb. Kvetou v několika barvách a lze je výborně sušit. Při použití do suchých vazeb se vyznačují tím, že neztrácejí barvu.

Dříve bývala ostrožka stračka oblíbenou léčivou rostlinou, ale pozor, její použití je nebezpečné. Využívala se k rychlému zacelení ran, ovšem ve větších dávkách působí nať i semena ostrožky škodlivě na nervovou soustavu, pokožku, srdce i trávicí ústrojí. U zvířat škodí především koním a skotu.