Park Monceau je příklad zahradní architektury 19. století se všemi svými „folie“, čili pošetilostmi, od falešných trosek antického chrámu, soch, vodopádu až po miniaturní egyptskou pyramidu. Pro okouzlené návštěvníky dneška je to ale také místo unikátních kombinací květin a staletých stromů.

Oblíbené místo pařížské smetánky

Park Monceau se od svého otevření stal módním místem procházek Pařížanů, kde každou neděli korzovaly rodiny, a scházeli se štamgasti. Proslavila ho i řada umělců. Vedle Clauda Moneta, který se do romantického místa zamiloval a chodil je pravidelně malovat, si je oblíbil i Marcel Proust a další. Popularitu parku dokazuje i nově založená Společnost přátel Parku Monceau, která pečuje o stromy a květiny, hlídá pořádek a vydává různé publikace.

Balzám pro duši i nervy

Praktické informace: Parc Monceau, 35 Boulevard de Courcelles, 75008 Paris, otevírací doba 7–21 hod.

Park si dodnes udržel podobu zelené oázy uprostřed města, kde panuje uvolněná a klidná atmosféra; narozdíl od většiny veřejných zahrad si tady lidé mohou lehnout na trávník a vzít si s sebou psa, předpokládá se ale, že se návštěvníci budou chovat slušně. V každém ročním období je tu něco k vidění a obdivování. Na jaře kvetoucí stromy (v parku je jich přesně 1863, nejstarší měří v obvodu 7 metrů a třeba vysoká davidie v květu je neodolatelná), květinové záhony, barevné ryby v jezírku a také neobvyklý počet ptačích druhů, kvůli kterým se park stal i rájem ornitologů.

Kdo park vytvořil?

U zrodu parku stojí vévoda z Chartres, který si v roce 1768 zakoupil pro své potěšení pozemek v místě dnešního 8. pařížského obvodu a začal na něm budovat romantickou zahradu s mnoha stavbami, altánky a minarety, kvůli nimž se místu začalo přezdívat „Folie de Chartres“. Dnešní podobu určil parku Monceau až pařížský prefekt Baron Haussmann, proslulý architekt Napoleona III. a autor velkých pařížských bulvárů. Ten přeměnil do té doby francouzskou romantickou exotickou zahradu na uspořádaný anglický park, který pak pro veřejnost slavnostně otevřel sám Napoleon III.

Francouzští zahradníci se neobvyklých kombinací nebojí

Až marnotratně pestrý dojem záhonu vytváří kombinace jehličnanů, ozdobných travin (vousatec, ozdobnice, zaječí ocásek), trvalek (pryšce, bohyšky) i letniček (laskavec). Zahradníci tu vedle sebe bez problémů umístí růže, zakrslé borovice, luční květiny (zvonek, bodlák), kapradiny a klasické balkonovky (fuchsie, muškáty).

Foto: autorka