Je velmi důležité, abychom se s obtížným plevelem vypořádali ihned, neboť kdyby se mu podařilo vytvořit a rozšířit semena, problém může být mnohonásobně horší. Rovněž odstraňujeme všechen plevel z povrchu substrátu u rostlin pěstovaných v nádobách.

Kterým plevelům se ve skalce daří?

Malá, ale nesmírně plodná řeřišnice srstnatá (Cardamine hirsuta) s chlupatými listy se může snadno ukrývat za kamenem nebo pod listy rostlin, a tak na její výskyt musíme dávat bedlivý pozor. Její malé pukavé šešule mohou vystřelit semena do překvapivě velké dálky. A z každé semeno vyklíčí, rostlinka vyroste a vykvete do několika týdnů. Jedna rostlina tak může způsobit rychlou invazi plevele v neuvěřitelně krátké době.

Obtížný vytrvalý plevel představuje další problém, protože jeho kořeny jsou hluboko v zemi, někdy i pod kameny, a proto je těžké se jich zbavit. Plané druhy, jako je bršlice kozí noha, svlačec či orsej, jsou úporné plevele. Nesmírně houževnatá a vytrvalá je zvláště bršlice (Aegopodium podagraria), kterou bychom na svou skalku neměli vůbec vpustit. Pokud ale se tak stane, smiřme se s tím, že boj s ní bude nekonečný, je to plevel doslova nevykořenitelný. Na druhou stranu má bršlice i některé pozitivní vlastnosti – je využitelná v kuchyni, působí močopudně a dokáže vyplavovat z těla soli, čehož využívali naši předkové (odtud její latinské jméno „podagraria“).

S plevelem, který se rozšiřuje samovýsevem, jako je třeba starček obecný, musíme zacházet velmi opatrně, abychom semena nechtěně nerozšířili sami. Nenecháme ho například viset přes okraje zahradního kolečka, když ho odvážíme pryč ze zahrady.

Pozor na příliš rozpínavé skalničky

Některé pěstované skalničky ale mohou být stejně obtížné, pokud je dostatečně nekontrolujeme. Pečlivý pozor musíme dávat i na pěstované rostliny s plazivými stonky nebo oddenky, jako jsou bedrnička (Acaena), která vytváří pěkné koberce, nebo některé zvonky (zvláště Campanula poscharskyana) a vrbina penízková (Lysimachia nummularia) a dbát, aby se příliš nerozšířily.