Přichází babí léto a v závěsu za ním se brzy rozvine podzim. Letničky odkvétají a štafetu přebírají pozdně kvetoucí trvalky. Na záhonechzůstávají vytrvalé podzimní slunečnice, zástupci rodů Aster, chryztantémy (Chrysanthemum) a okrasné trávy. Vytrácejí se škůdci, díky čemuž pozdní trvalky ohrožují jen houbové choroby. Pozdní květy potěší nejen nás – jejich pyl a nektar je poslední hostinou pro včely, čmeláky a motýly před dlouhou zimou.

Z letniček před jejich uklizením na kompost můžeme sklidit semínka. Trvalky bude před příchodem mrazů třeba přikrýt. Ale ty, jež mrazy nesnesou, musíme včas uložit do tepla.

Jiřiny a gladioly by mráz nepřežily

Mezi druhy, které na podzim vyrýváme a ukládáme na přezimování, patří především jiřiny a gladioly.

Jiřiny po prvním mrazíku seřízneme asi 10 cm nad zemí, označíme je cedulkou se zapsanou výškou a barvou.

  • Poté je opatrně, abychom nepoškodili křehké hlízy, vyrýpneme.
  • Očistíme podzemní části od země, necháme je oschnout na slunci a asi na týden je uložíme do míst, kde je sucho a teplota do 20 °C.
  • Drobná poranění se v teple zahojí a jiřiny pak můžeme uložit ve sklepě s klimatem vhodným pro brambory a jablka. Mohou ležet volně, bez zakrytí, zasypané jen lehce vlhkou rašelinou, hoblinami, pilinami či pískem.

Gladioly ukládáme na suchém, chladném a temném místě (třeba uzavřené v krabici).

Přezimujících semínka letniček

V zemi přezimují i nejmladší cibulky mečíků, takzvaný brut. Ten druhý rok naroste a větší hlízka již nemá naději přezimovat, proto ji musíme na zimu ze země vyzvednout − odolnost mrazům z ranného mládí totiž ztrácí.

Letničky mají i na podzim nasazeny spousty poupat, ale ta se na rostlině jakoby hromadí, neotevírají se tak hojně a rychle jako v létě. První mrazíky se podepíší zejména na těch druzích, které v listech, stoncích a květech obsahují více vody.

Begonie bývá lepší vyrýpnout a dát recyklovat na kompost, nežli se je snažit uchovat do příštího léta. Nevadí, že jsou plné semeníčků s drobounkými semeny − ty nikdy druhý rok nevyklíčí. Stejně tak lze na kompost bez obav vyhodit i aksamitníky (afrikány), jednoleté astry nebo cínie.

Jiná je situace s měsíčky a hledíky. Jejich semena v půdě přezimují a na jaře se objeví všude tam, kde jsme nechali dozrát třeba jen jediný květ. I stínomilné lobelky odolávají mrazu a objevují se počátkem nového léta v místě rok či dva starých výsadeb.Do příštího roku může také v zemi zimovat semeno skočce, slunečnic, mirabilis jalapa.

Samovýsevnou schopnost těchto rostlin můžeme využít. Ovšem pozor, abychom je nenechali vysemenit na místa, kde si je v příštím roce nepřejeme.

Astry jednoleté i vytrvalé

Na záhonech se potkávají letničky s podzimními trvalkami. Jednoleté astry mohou na podzim vystřídat trvalky Aster durnosurna Aster novii-belgii. Tyto půvabné květiny i v našich podmínkách trvale přežívají mrazivé zimní počasí. Nevadí jim podzimní rosy, mlhy ani mrazíky.

Sýkorky zahradnice

Máky vysypané po útoku sýkorek vytvoří na jaře v místě, kde rostly, doslova kožich mladých rostlin. Máky jsou výjimečné tím, že nesnášejí přesazování, poškodí-li se jim kůlový kořen, rostou na novém stanovišti pomalu a často se vyvracejí ze země. Rozmnožování semeny je pro ně proto lepší. Zvláště pokud krmítko umístím enad budoucí záhonek....