Kráska s exotickým jménem pochází z oblastí od Mexika po Argentinu. U nás jsme si ji poprvé mohli koupit zhruba před sedmi lety, není tedy úplnou novinkou, ale zdaleka zatím není tak rozšířená, jak by si zasloužila. Na počátku od koupě odrazovala poměrně vysoká cena rostlin a neznalost podmínek pro jejich pěstování. Není však čeho se bát a kdo mandevilu jednou zkusil, vrátí se k ní určitě příští rok znovu. V Německu je dokonce někdy označovaná i jako Balkon Queen – královna balkonu – a rozhodně to není název nijak nadsazený.
Správné jméno balkonové popínavky je mandevila, nejčastěji používané synonymum je pak dipladenia. U prodejců se ovšem můžete setkat s různými zkomoleninami jako například fandevilla či sandevilla – ani jedno pojmenování však není správné a patrně se na novotvarech podepsala lidová tvořivost.
madevilla
Vytrvalá okrasná liána
Při manipulaci s mandevilou si dejte pozor; celá rostlina je jedovatá a latex, který při jejím poranění vytéká, může silně podráždit pokožku. Používejte proto rukavice a zabraňte dětem i domácím mazlíčkům, aby se rostliny nedotýkali.
Mandevila není letnička, ale dřevitý popínavý keř, což znamená, že pokud jí zajistíte vhodné podmínky pro přezimování – bezmrazé, světlé místo, můžete se z ní těšit po řadu let a nemusíte každý rok na jaře kupovat novou rostlinu.
Výpěstky, které se u nás na jaře objevují, jsou dováženy nejčastěji z Holandska nebo Německa a ve valné většině se jedná o kvalitní, dobře zakořeněné jedince. Nejčastěji se setkáte s druhem Mandevilla sanderi hybride, která upoutá pozornost velkými nálevkovitými květy v barvě bílé, červené, růžové a zlaté. Listy jsou tužší, vejčitě špičaté, tmavě zelené a velmi lesklé, rostlina tvoří hustý, dobře stavěný trs.
Dalším pěstovaným druhem je pak Mandevilla suaveolens (syn. M. laxa). Je velmi podobná předchozímu druhu, je však o něco vzrůstnější a její květy jsou pouze bílé, velké a krásně voní po jasmínu.
Jak pěstovat mandevilu?
- Mandevila vyžaduje větší nádobu s propustnou živnou půdou.
- Má ráda teplé a chráněné stanoviště, s dostatkem slunce – ne však úpal (přímé slunce může způsobit deformaci listů).
- Neměla by stát na větrném místě, kde by se mohla zlomit.
- Rostlina vyžaduje pravidelné přihnojování tekutým hnojivem, což by ostatně mělo být samozřejmostí pro všechny balkonové květiny.
Mandevilla
Velikou výhodou mandevily je její velice rychlý růst, za jedinou vegetační sezonu naroste do výšky 2–5 metrů.
Mandevila kvete neúnavně od května až do října, přičemž nepotřebuje žádný sestřih či odstraňování odkvetlých květů. A ještě jednu vlastnost této rostliny určitě oceníte. Má schopnost regulovat vypařování vody uzavřením průduchů v listech a tvorbou zásoby vody v dužnatých kořenech. To znamená, že rostlina přečká bez zálivky delší období, aniž by ji to poškodilo. Nevadne a vypadá stále pěkně. Samozřejmě však na časté sucho reaguje zastavením růstu. Pokud budete na pravidelnou zálivku i na hnojení myslet, mandevila se odvděčí bohatým kvetením a zdravým olistěním.
Nezapomeňte na oporu
Vzhledem k tomu, že se jedná o popínavou rostlinu, která má během vegetační sezony značné přírůstky, vyžaduje jako oporu konstrukci. Ideální je lehká dřevěná treláž různého tvaru, ale stačí i jen síť, mříž nebo pletivo. Když v obchodě koupíte rostlinu v květináči, má oporu ve formě malé trelážky nebo tyčky. Je to ale pouze dočasné řešení a rostlina brzy potřebuje mnohem vyšší oporu. Proto ji hned po výsadbě do truhlíku nebo pěstebního květináče nabídněte oporu novou, po které se bude pnout po celé léto.
