Poznejte jedovaté dřeviny: akát, ruj a břečťan
11. 11. 2011

Poznejte jedovaté dřeviny: akát, ruj a břečťan

Rostliny nám poskytují potravu, jsou zdrojem léčivých látek, textilní surovinou i stavebním materiálem. Některé z nich ale mohou být pěkně nebezpečné. Které dřeviny ve lese, parku a na zahradě nesmějí děti ochutnávat či na ně dokonce ani sahat?

Jedovaté rostliny obsahují celou řadu účinných látek, které mohou narušit tělesné funkce, jako jsou dýchání, srdeční činnost, krevní oběh, trávení i myšlení a v krajním případě mohou způsobit smrt. Některé mohou způsobit méně závažné, ale přesto nepříjemné reakce, jako je podráždění pokožky.

Rostlin, které mohou poškodit zdraví, je mnoho, pěstujeme je na zahrádkách, setkáváme se s nimi v lesích i parcích. Abychom ovšem mohli předcházet nebezpečí, musíme je dobře poznat.

Akát má sladké květy, ale listy i kořeny jedovaté

Trnovník akát (Robinia pseudacacia) je strom nebo keř často rostoucí v parcích, lesích, u cest, ale i v zahradách, kde zdobí svými vonnými bílými hroznovitými květy. Je velmi nenáročný, roste i na místech pro ostatní dřeviny naprosto nevhodných, jako jsou lomy, vápenky, okolí továren či nádraží. Proto se často využívá pro ozelenění chudých suchých půd, k rekultivačním výsadbám, jako městská zeleň i k výsadbě kolem komunikací. Patří mezi nejlepší medonosné rostliny. Pro dekorativní výsadby se pak využívá trnovník srstnatý s fialovými květy.

trnovník akát (Robinia pseudacacia)

Kromě květů je celá rostlina jedovatá, především pak kůra a lusky, protože obsahují bílkovinné jedy (lektiny).

  • Po požití se dostavuje nevolnost, průjem a křeče.
  • Otravou bývaly v minulosti zasaženy hlavně děti, které si pletly akátové kořeny nasládlé chuti s oblíbenou lékořicí.
  • Otravy po požití částí akátů byly pozorovány i u zvířat.

Na ruj raději nesahejte

Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) pochází z oblasti od západního Středomoří po střední a východní Evropu. V posledních letech se stále více objevuje v okrasných zahradách kolem nových domů. Keře rostou dobře v každé půdě a dorůstají výšky až 5 m.

  • Má opadavé nedělené vejčité listy, na okraji průsvitné s nápadnou žilnatinou.
  • Květy jsou pohledné nadýchané koncové laty, které vytvářejí dojem chmýří.
  • Dřevo je ceněno i v truhlářství, používá se na intarzie.

ruj vlasatá (Cotinus coggygria)

Především listy ruje obsahují třísloviny, které u citlivých osob způsobují dotykové podráždění, někdy dokonce až puchýře na pokožce, proto je třeba při řezu keřů používat rukavice. Třísloviny jsou ale současně účinnými léčivými látkami, pro něž se ruj v některých zemích pěstuje na plantážích.

Břečťan svědčí ptákům, ale dětem nikoli

Břečťan popínavý (Hedera helix) patří mezi nejznámější popínavé rostliny. Využívá se jako dekorace na ploty i zídky či jako podrost stromů. Rostlina se dožívá stáří až 500 let. Vytváří žlutozelené okolíky květů a na jaře následujícího roku dozrávají plody – modročerné bobule.

břečťan popínavý (Hedera Helix)

  • Celá rostlina, především ale plody, obsahuje hederosaponiny, třísloviny, glykosidy a jiné jedovaté látky.
  • U dětí jsou popsány otravy již po požití několika bobulí – projevují se žaludeční nevolností.
  • Ptákům, kteří bobule s chutí konzumují, ale neškodí.
  • Chloupky mladých výhonů a listů břečťanu vyvolávají u citlivých osob podráždění na pokožce, proto je nezbytné při manipulaci s rostlinou používat rukavice.

Autor Ludmila Dušková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmmínusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Jedovatost břečtanu

(VWPsQNuB47PaQTZ6jWmKfYSStbyo-YsVVtQxQNs6JyvjFo), 27. 1. 2012, 22:35

Máme krásny živy plot na celé zahradě z břečtanu v rohu jsem oplotil kousek pro slepice, které vyzobaly lístky kam doskočily ale tři pipoky z deseti pošly nevime zdali to je po břečtanu,a jestli se jedovatost z listku neukáže ve vajičách. Dekuji.

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS