Nesekáme přespříliš?

Moderní technika nám v mnoha případech práci na zahradě výrazně ulehčuje, ale často ji nadužíváme. I tam, kde by mohly růst atraktivní květnaté louky, bývá často jen nízký trávník: v městských parcích, ve venkovských zahradách či kolem silnic. Údržbě takových ploch mnohdy věnujeme neuvěřitelné množství času e energie, který bychom mohli využít mnohem příjemněji a smysluplněji. Stále dokola sekáme, hnojíme a kropíme plochy, které vlastně ani tolik vysekané nepotřebujeme.

S květnatými loukami mizí i vzácný hmyz

Květnaté louky nejsou pouze ozdobou krajiny, připomínající dávné časy, ale luční společenství je životně důležité pro zachování pestrosti v živočišné říši. Odhaduje se, že s vymřením jednoho rostlinného druhu následně vymře až deset druhů hmyzu. Přirozený potravní řetězec se naruší a to vše dopadá i na další drobné živočichy - ptáky, drobné savce, hlodavce, plazy i obojživelníky.

Proměny louky na keltském hradišti

Ideální místo na pozorování lučního kvítí leží 1,5 km jihovýchodně od Markvartic u Sobotky. Prostor je na mapě vyznačený jako Žižkovy valy, ale místní mu říkají Šance. Tato lokalita okouzlila už naše předky: v době jarní a podzimní rovnodennosti tu můžete pozorovat východ slunce přímo nad dominantou okolní krajiny, vrcholem vyvřeliny Veliš (429 mn.m.). Opevnění patrně sloužilo jako keltský dvorec (jeho historické kořeny sahají až do doby laténské). Archeologové v areálu a blízkém okolí objevili např. rituální žárový hrob, keltskou kovárnu, pec.

Tam, kde kdysi sídlili Keltové, založil Bohumil Bradna před lety květnatou louku. Je to vlastně taková osobitá výkladní skříň markvartické firmy Planta naturalis, která se neustále proměňuje. Ze středu louky se paprskovitě rozbíhají vysekané cestičky. Postupně tu rozkvétají bílé kopretiny a silenky, fialové orlíčky a šalvěje, růžové smolničky a kohoutky. Výhodou je, že do těchto míst se můžete vypravit kdykoli. Prostor, který je celoročně přístupný ohleduplné veřejnosti, doplňuje lavička s ohništěm.

Recept na květnatou louku

Univerzální recept na květnatou louku neexistuje. Máte-li k dispozici zanedbanou louku, můžete zkusit oživit její pestrost sečením, hrabáním a odstraňováním posečené hmoty. I když budete mít úplně stejně namíchané osivo, nečekejte, že vám vyroste na rozdílných místech stejná louka. Důležitou roli hraje půda i počasí. Druhově nejbohatší louky rostou na půdách s dostatečným obsahem vápníku. Louka se proměňuje v čase také díky vaší péči.

Nabídka lučních osiv z Markvartic je bohatá. K nejoblíbenějším lučním směsím patří Česká květnice, kterou tvoří 80% lučních květin a pouze 20% travin. Podle lokality či účelu můžete vybírat z široké nabídky zahradních luk (Česká květnice, Horská louka, Chalupářská louka, Kopretinová louka, horská louka, Louka pro motýly, Louka starých časů, Luční květy na obohacení porostu, Slunná stráňka, Zahradní loučka, Zámecká louka, Zelený chodníček) nebo krajinářských luk. K dispozici jsou i směsi pro „jednobarevné“ louky – bílá, červená, modrá či žlutá.

Pozvánka na slavnosti lučního kvítí

Česká květnice je nejen název nejoblíbenější směsi semen, kterou v Markvarticích u Sobotky pro vytvoření květnaté louky nabízejí, ale také svátku rozkvetlých luk a krásného venkova. V roce 2019 se počátkem června uskutečnil 19. ročník této akce.

Po oba dva dny jsou připraveny tradiční komentované vyjížďky kolem políček. V chalupě můžete navštívit semínkový krámek. Součástí je i výstava lučních květin, léčivých bylin a zeleného koření. V kostele sv. Jiljí můžete obdivovat květinová aranžmá z lučních květin. Tečku za slavnostmi udělají svým vystoupením děti z místní mateřské školy na slavnosti v markvartickém kostele.