Nastalo chladné období, rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením zelených šatů se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, vláha se může proměnit v led a být nedostupná, by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho. Hůře jsou na tom však zahradní dřeviny, které listy neshazují ani v zimě.
Rododendron potřebuje vláhu i v zimě
Zimní zalévání
Stálezelené rostliny mají listy silnější, tužší, odolnější. V chladném období roku nevypijí tolik vody jako v době tepla a růstu, ale protože neshodily listy, vláhu potřebují stále. Především mladší rododendrony, buxusy, skalníky, hlošiny, mahonie či cesmíny, mohou v zimě trpět suchem. Za bezmrazého počasí jim proto dopřejete zálivku, a to větší dávkou vody najednou – aby se vláha dostala až ke kořenům. Půda pod nimi by měla být pokrytá mulčem (listím, slámou, kůrou) – ochrání ji mimo jiné před vysycháním. Vláhu ocení i okrasné jehličnany, které díky úzkým jehlicím vypařují vody méně a k zaschnutí proto nejsou tolik náchylné.
Růžičkové kapustě sněhová peřina svědčí
Sněhové peřiny
Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny.
Pokud se však sněhu ani deště nedostává, závlaha prospěje i výsadbám cibulovin, vláhomilným trvalkám a mrazuvzdorné přezimující zelenině, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pór, které můžete sklízet průběžně po celou zimu, nebo mladé výsevy přezimujícího salátu nebo špenátu, čekající na jaro.
