Kaliny patří do čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae) a najdeme mezi nimi opadavé i stálezelené druhy. Opadavé kaliny jsou ceněny zejména pro svá nádherná květenství, stálezelenné druhy zase rozšiřují nepříliš početnou skupinu dřevin, které plní stejnou funkci jako třeba jehličnany.

Nádherně kvetoucí, odolné keře

Kaliny představují ideální alternativu pro místa, kde se nedaří choulostivým dřínům nebo magnoliím. Vzhledem k tomu, že rod kalin (Viburnum) je velmi bohatý, není problém najít ideální kalinu přímo na míru zahradě a záměru použití. Některé druhy kalin dosahují výšky až tří metrů, ale najdeme i padesáticentimetrové trpaslíky. Zajímavé je i jejich kvetení. Velká skupina rozkvétá v létě – hlavním obdobím je červen. Na kvetoucí kaliny je nádherný pohled, keře jsou doslova pokryty záplavou bílých či narůžovělých květů. Jejich půvabu si všimli i Japonci – mistři zahradního umění – a kaliny tedy nezřídka najdeme právě v japonských zahradách, často u jezírek nebo jiných vodních ploch.


Kaliny kvetoucí v zimě a v předjaří

Některé kaliny ale kvetou i v zimě a velmi časně na jaře a ještě k tomu i nádherně voní. Pravým skvostem je kalina bodnanská (Viburnum x bodnantense). Až tři metry vysoký keř je velmi podobný známější kalině vonné (V. farreri), ostatně právě ta byla použita při křížení. Květy a listy kaliny bodnanské jsou ale větší a větve směřují vzhůru. Vonné, bílé nebo růžové květy se mohou otevřít už v listopadu. Pokud teplota klesne pod –10 °C, květy sice pomrznou, ale jakmile se oteplí, otevřou se nové. A tak to jde po celou zimu až do konce března, každou oblevu rostlina využije ke kvetení.

Kaliny kvetoucí v létě

Kalina japonská (V. plicatum) je keř vhodný pro soliterní použití. Tato kalina se totiž vyznačuje impozantním růstem a zajímavým etážovým uspořádáním větví, které se kloní do vodorovného směru. Je to mrazuvzdorný druh, který lépe odolává živočišným škůdcům než naše kalina obecná. Kromě nádherných, čistě bílých květů je rostlina ozdobná i jemnými listy, které se na podzim navíc fantasticky vybarvují do červenooranžových odstínů. Jedním z jejích nejkrásnějších kultivarů je ‘Mariesii´, který má plochá květenství s velkými obvodovými sterilními květy a s větvemi ještě vodorovnějšími než má základní druh.

Kalina čínská (V. macrocephalum) dorůstá výšky 1,5 m a má podlouhlé tmavě zelené listy. Bílá sterilní květenství se na keři objevují v květnu a jsou velká až 15 cm.
Ze stálezelených kalin jsou zejména v našich podmínkách velmi oblíbeny dva druhy – kalina vrásčitolistá (V. rhytidophyllum) a kalina pražská (V. x pragense).

Naše původní druhy kalin

Mezi kalinami jsou také dva naše domácí druhy: kalina obecná (V. opulus) a kalina tušalaj (V. lantana). Kalinu obecnou najdeme na vlhčím stanovišti od nížin až do hor, naopak kalina tušalaj preferuje teplejší oblasti na vápnitých půdách. Dobře snáší sucho a je vhodná pro krajinářské úpravy.

Kalina obecná má pěkná plochá květenství, po obvodu se sterilními, velkými květy a na podzim na ní dozrávají korálově červené peckovičky, které jsou velmi ozdobné. Atraktivní jsou kultivary ´Nanum´, který je jen 0,5 m vysoký, a ´Roseum´ a ´Compactum´, kterým se lidově říká sněhová koule a všechny jeho květy (zelené, bílé i narůžovělé) jsou neplodné.