Nejen na podzim, ale i počátkem zimy můžeme sklízet semena z lehce přemrzlých šípků. Mráz sice snižuje obsah vitamínu C v šípcích, ale jejich klíčivosti nevadí – naopak jej potřebují!

Pokud ještě nemáme růže zabezpečeny před mrazem, je opravdu poslední čas tak učinit. A také seřízneme vysoké výhony pnoucích a sadových růží, abychom je ochránili před poškozením.

Růže je možné také rychlit – abychom se v příštím roce dočkali prvních vonných květů co nejdříve, můžeme nové růže hrnkovat a poté rychlit pod sklem.

Příprava šípků pro množení růží

Semena růží musíme před klíčením vystavit mrazu

  1. Šípky sbíráme až v době, kdy jsou plně vybarveny, ale nejlépe před tím, než začnou měknout.
  2. Vložíme je do nádoby s vlhkým ostrým pískem nebo štěrkem a celé je zasypeme. Ponecháme je na teplém místě tři až čtyři týdny. Pak nádobu postavíme ven na mráz. Chráníme ji před ptáky a hlodavci.
  3. Koncem zimy přeneseme nádobu do místnosti, semena ze šípků vymačkáme do sklenice s vodou a odstraníme vše, co plave na hladině.
  4. Semena vysejeme na povrch výsevního substrátu do květináčů a zakryjeme je vrstvou hrubšího písku.
  5. Květináče se semeny umístíme do skleníku nebo pařeniště.
  6. Semenáčky budou vzcházet velmi nepravidelně. Jakmile se objeví první pravé lístky, opatrně je po jednom přepícháme do květináčků. Zbylá semena necháme doklíčit.

Pěstujeme růže ze semenáčků

Po zimě se mohou pod staršími keři objevit semenáčky růží, které můžeme přesadit do pěstebního záhonu; tam je budeme pěstovat další jeden až dva roky, než budou velké natolik, abychom je mohli vysadit na trvalé stanoviště.

Budeme-li si chtít vypěstovat vlastní rostliny od určité odrůdy nebo druhu, vyplatí se květy ručně opylovat, i když na pestré zahradě by mělo být přirozených opylovačů dostatek.

Podzimní a zimní péče o růže

  1. Vytrháme plevel a sebereme všechny opadané listy růží.
  2. Růže pečlivě přikryjeme izolací proti mrazu.
  3. Pokud růže v minulém roce trápila černá skvrnitost listů růží, rez či padlí růžové, ještě naposledy postříkáme rostliny fungicidem. Vybereme si k tomu bezmrazý listopadový či prosincový den.
  4. Kontrolujeme nově zasazené růže. Pokud mráz některé „vytáhl“ ze země, dobře kolem nich zeminu ušlapeme a znovu je přikryjeme.
  5. Zkontrolujeme opěry a úvazy, zvláště po silném větru, a dáme je opět do pořádku, pokud je to nutné. Opravujeme staré a budujeme nové treláže pro pnoucí růže.
  6. Během února začínáme s prořezávkou pnoucích růží. Pokud je však velmi chladno či ještě mráz, odložíme práci až na březen.

Střiháme pnoucí růže:

Zdravé pnoucí růže vytvoří během léta několik nových výhonů. Ponecháme z nich jen nejlepší a nejsilnější; nahradíme jimi některé ze starších kosterních větví, které vyřízneme, popřípadě jimi vyplníme prázdná místa.

  1. Odstřihneme uschlé stonky a konce větviček až na zdravé dřevo.
  2. Odstraníme dvě až tři nejstarší větve u země či v místě, odkud mají vyrůst nové větve.
  3. Budoucí kvetení podpoříme tím, že všechny postranní výhony zkrátíme na dva až čtyři pupeny.
  4. Nové výhony navážeme k opoře tak, že po ní větve rovnoměrně rozložíme. Některé starší převážeme, aby se netísnily a nekřížily.

Co s půdou zamořenou chorobami růží

Odolnost růží, které trpěly silnou nákazou černé skvrnitosti listů, zvýšíme tak, že pod keř na zem rozhodíme síran draselný v množství 35 g na m2.

Pokud budeme chtít vsadit novou růži na místo, kde již předtím rostly jiné růže po dobu osmi a více let, je pravděpodobné, že onemocní a že jí budou zasychat větve. Příčinou je choroba objevující se u nově zasazených růží, které říkáme „padání růží“; ta vzniká kombinací vyčerpané a chorobami infikované země.

Proto je lepší novou růži zasadit na úplně nové místo. Nemáme-li však tuto možnost a musíme růži zasadit na totéž místo, musíme zeminu do hloubky půl metru kompletně vyměnit.

Rychlení růží

Pokud chceme růže přirychlit, sestřihneme je na podzim na délku 15 cm a zasadíme do nádob. Ty můžeme na začátku prosince postavit na teplější a světlé místo. Ideální je zimní zahrada či hala s minimální teplotou 5 °C.

Za příznivého počasí dobře větráme a zaléváme tak, aby byl substrát rovnoměrně vlhký, ale ne přemáčený.

Na jaře je můžeme umístit do ještě teplejšího prostředí, ale pozor na dlouhodobé působení vysoké pokojové teploty a suchého vzduchu, který růžím nesvědčí. Vhodné jsou chladnější místa, meziokenní prostory, na jaře i výhřevná místa venku u jižních zdí, kde rostliny můžeme chránit před nočními mrazíky třeba bílou netkanou textilií.

Z Ilustrovaného průvodce zahrádkáře − zima z vydavatelství Reader´s Digest Výběr.