Ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi si nejspíš každý najde něco zajímavého. Připravili jsme pro vás malého průvodce, který vás upozorní, které rostliny byste určitě neměli přehlédnout a čím jsou pozoruhodné.
Nejdražší rostliny v Česku
Cykas indický
Chutě a vůně tropů
Už po pár krocích můžeme obdivovat rostlinu, jejíchž plodů využíváme každý den – kávovník. Kousek za ním téměř ke stropu tyčí papája obecná (Carica papaya), která je zajímavá tím, že její květy a plody rostou přímo z kmene. Vlevo od ní lze spatřit nenápadnou zelenou liánu. Je to vanilovník (Vanilla planifolia) a patří vlastně mezi orchideje. Mexiko, jeho původní vlast, bylo dlouho jediným producentem tohoto vzácného koření kvůli vazbě na místní opylovače. Až objev umělého opylování umožnil rozšíření i do dalších zemí. I tak se jedná o rostlinu náročnou na pěstování, k opylení musí dojít pouze během 24 hodin, kdy rostlina kvete.
Papáje kvete i na kmeni
Za vyhlídkovou plošinou jezírka se rozpíná pepřovník černý (Piper nigrum), zdroj bílého, zeleného i černého pepře. Pohled přes vodní plochu odhalí banánovník (Musa), největší bylina světa, která v přírodě dorůstá do výšky až 16 metrů. Na plodech volně žijících druhů bychom si ovšem moc nepochutnali, jsou totiž plné semínek a jejich chuť i vzhled se od nám známých banánů dosti liší.
Banánovník v botanické zahradě Na Slupi
Nádhera květů – po celý rok i výjimečně
jezírko ve skleníku botanické zahrady Na Slupi
Největším lákadlem zdejšího jezírka je viktorie Cruzova (Victoria cruziana). Pěstuje se jako letnička a její až 2 metry velké listy se zahnutými okraji můžeme obdivovat od června do října. Bohužel dechberoucí kvetení této vodní krásky z čeledi leknínovitých nám unikne. Ačkoliv rostlina vytváří 2-3 květy týdně, otevírají se v noci a tedy mimo návštěvní hodiny. V minulých letech bylo noční kvetení možné sledovat přes webovou kameru, snad tomu bude tak i letos. Zklamáni však nebudeme u zadní stěny skleníku, kde se nachází zasklená výstavka orchidejí s pestrou škálou barev a tvarů květů.
Victoria cruziana kvete pouze v noci
Rostliny jako stavební materiál i textilní surovina
Rostliny užíváme nejen jako pochutiny, koření či pro potěchu oka. Velmi široké hospodářské využití má například bambus (Bambusa), který najdeme v levém zadním rohu skleníku. Slouží jako stavební materiál, potravina, surovina pro výrobu textilií i nábytku. Některé druhy této traviny mohou dorůstat výšky až 40 metrů a jsou to také rekordmani v rychlosti růstu – až metr za den. Vedle bambusu nesmíme opomenout šáchor papírodárný (Cyperus papyrus), který ve starověkém Egyptě sloužil k výrobě papyru. O pár metrů dále roste mohutný zástupce čeledi kopřivovitých. Rostliny z této skupiny jsou užívány k výrobě textilních vláken, papíru, provazů apod.
Smraďoch, kulomet i muzikant
zmijovovec rivieri
Další zajímavostí je takzvaný dynamitový strom, nebo-li hura chřestivá (Hura crepitans). Její okrouhlé plody po dozrání explodují a vystřelují 2 cm velká semena značnou rychlost i do vzdálenosti několika desítek metrů. Plody praskají postupně a vymršťování semen je provázeno velkým hlukem. Nejeden cestovatel byl asi v pralese vyděšen kulometnou střelbou. Zvukový efekt přinášejí i plody dalšího stromu, kujety hruboplodé (Crescentia cujete). Po vysušení se používají jako hudební nástroj, tzv. rumbakoule.
Fauna ve skleníku
Po cestě skleníkem vlhkých tropů postřehneme i zástupce živočišné říše. Hned u vchodu nás ohlušujícím rachotem přivítají papoušci. Během procházky skleníkem se nad hlavou občas mihne kruhoočko východoafrické. Tito ptáčci s výrazným lemováním kolem oka slouží jako biologická zbraň proti škůdcům a parazitům rostlin. V jezírku můžeme obdivovat několik druhů ryb a v akváriu u zadní stěny akvarijní rybičky, například skaláry amazonské. Pod listy se skrývají obojživelníci a mnohé druhy bezobratlých.
Hotentotské prdelky a tchýnino sedátko mezi sukulenty
Z cykasového skleníku se vydáme na druhou stranu do subtropických skleníků. První část, vlhký skleník, slouží k přezimování rostlin přes léto umístěných ve venkovní expozici, stromovitých palem, kamélií, hadinců, citronovníků a jiných. Rostliny v suchém subtropickém skleníku se přizpůsobily nedostatku vody vytvářením zásob v listech, stonku či kořenech.
Mezi nejzajímavější exempláře patří opuncie, které mají chutné, leč zrádné plody plné háčků, Echinocactus, zvaný též tchýnino sedátko, agáve, surovina pro výrobu tequily a aloe, jejíž výtažky se používají pro výrobu hojivých balzámů a mastí. V zasklených vitrínách můžeme obdivovat nejen množství kaktusů, často kvetoucích, ale i zástupce dalších čeledí. Za všechny jmenujme čeleď kosmatcovité, mezi které patří dobře známé „živé kameny“ nebo také „hotentotské prdelky“, sukulenty charakteristického tvaru.
Historie víc než stoletá
Skleníky botanické zahrady Na Slupi
Rozbroje pokračovaly až do druhé světové války, kdy po uzavření českých vysokých škol v roce 1940 německá univerzita převzala všechny pozemky i budovy pod svou správu. Náletem spojeneckých letadel 14. února 1945 byly zcela zničeny německé skleníky, české byly poškozeny a po opravě dále používány. V současné době botanická zahrada nabízí jak skleníkové, tak venkovní expozice a je přístupná veřejnosti po celý rok. Součástí zahrady jsou také experimentální skleníky pro studenty univerzity, tam se ale běžný návštěvník nedostane.
O zahradě – informace, tipy
- Adresa: Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK, Na Slupi 16, Praha 2
- Otvírací doba: skleníky 10-17 hodin, exteriéry 10-19:30 hodin (duben- srpen), Skleníky i exteriéry jsou otevřené denně po celý rok, pouze časy se v zimních měsících zkracují.
- Co právě kvete - seznam právě kvetoucích a plodících rostlin na webových stránkách i na nástěnce přímo v zahradě.
- Komentované prohlídky – možnost objednání pro skupiny.
- Poradenská služba – je pro návštěvníky připravena každé úterý od 10 do 12 hodin je ve správní budově botanické zahrady. Dotazy můžete posílat také e-mailem.
- Výstavy – k oblíbeným výstavám patří výstavy kaktusů a sukulentů (3.-18. 6., 7.-17. 9. 2017), masožravých rostlin (9.-18. 6. 2017).
- Více informací na webových stránkách bz-uk.cz
