Smolničky jsou ideální do přírodních a venkovských zahrad. Hodí se do popředí trvalkových záhonů, vytvoří veselé lemy cestiček. Půvabné jsou kombinace s rozrazily, astrami či ožankami a dalšími trvalkami, například svinutkou. Nejlépe vynikne ve větších skupinách, kde bude její jemné květenství nepřehlédnutelné.

Půvabná trvalka smolnička (Lychnis) roste divoce na slunných loukách a křovinatých stráních Evropy. Na zahradě můžeme pěstovat ještě dekorativnější, plnokvěté, bíle, červeně a karmínově kvetoucí kultivary kohoutku smolničky (Lychnis viscaria). (Dnes je často zařazován do samostatného rodu smolnička (Steris viscaria)). Z přízemní růžice hustých listů vyrůstají 30-70 cm vysoké stvoly, nesoucí od května až do srpna zářivě barevná květenství. Pod nimi se táhnou lepkavé proužky, které daly smolničce české jméno.

Pěstování

Smolničkám svědčí slunce, ale na místě, kam praží horké polední paprsky, svou krásu plně nerozvinou. Dobře snášejí i polostín. Pokud nebudou mít dostatek vláhy, jejich krása se rovněž neprojeví naplno, i když patrně přežijí. Půda však musí být propustná.

Koncem léta, po odkvětu, můžeme smolničku množit dělením trsů. Snadno se rozmnožuje i semeny, u odrůd, pokud chceme zachovat jejich vlastnosti, je však vhodnější dělení trsů, případně řízkování. Sazeničky sázíme 30-40 cm od sebe.

Oblíbené kultivary

  • ‚Splendens‘ má květy velké, karmínově zbarvené, dorůstá do 40 cm.
  • ‚Alba Plena‘ a ‚Schnee‘ jsou bíle kvetoucí kultivary.
  • ‚Fontaine‘ je mohutnější kultivar, který má květy zářivě červené
  • ‚Plena‘ jsou kultivary plnokvěté - a dle barvy je pak najdeme pod označením ‚Alba Plena‘, ‚Splendens Plena‘ apod.