Zahrady u novostaveb jsou si často podobné jako vejce vejci. Můžete si vybudovat stejnou zahradu, jako má soused i všichni ostatní, ale nebudete se v ní cítit ani zdaleka tak dobře, jako kdyby odpovídala vaší jedinečné osobnosti – a skutečným potřebám a zájmům všech členů rodiny. Zahrada je jedinečné místo a zaslouží si, abychom ho tvořili s láskou a skutečným porozuměním – včetně porozumění sobě.

Pozor na zeleného žrouta

Trend dokonalých trávníků se u nás stal téměř standardem. Mnoho lidí se domnívá, že čím větší bude mít trávník, tím krásnější a nenáročnější bude zahrada. Za několik let obvykle zjistí, že jim obří trávník bere spoustu času a peněz, pokud chtějí, aby vypadal dobře, a nic moc jim za to nedává. Dětem stačí na hraní s míčem mnohem menší prostor, navíc rychle rostou a víc by ocenily třeba domek na stromě nebo skrýš ze zeleného proutí v tajemném koutě zahrady. Pohled na promyšlené trvalkové výsadby, které poutají zrak od jara do podzimu – a mnohé i v zimě, se na rozdíl od trávníku neomrzí. Proměňují se, jsou živé, těší nás barvou, mohou lákat motýly… A pokud zvolíte vhodné druhy, tak mohou být, na rozdíl od trávníku, i velmi nenáročné.

Monotónní pažit většinu lidí těšit brzy přestane bavit, zvláště pokud pro ně není pravidelné sečení tím nejlepším odpočinkem. Jenže ani sečení nestačí – udržovat dokonalý trávník bez spousty vody nejde a bez herbicidů je to obtížné. Trávník jimi ošetřený bude „dokonalý“, ovšem jen na pohled. Pokud na něm necháte hrát si děti, zaděláváte jim na vážné zdravotní problémy. O dopadu na životní prostředí a přírodu celkově nemluvě. Udržet anglický trávník u nás je mnohem náročnější, nežli v jeho rodné Anglii, a když kvůli letnímu suchu nastane opět zákaz zalévání, zelený nezůstane. Ale nejde jen o to, že v Anglii se mu dostává více přirozené vláhy. Ani v tamních proslulých parcích by jako koberec pod stromy a keři nikdy nevzniknul, kdyby ho museli zahradníci sekat. To byla totiž práce ovcí. A dnešní věhlasní zahradníci, včetně těch britských, tvoří spíš barevné koberce z trvalek a okrasných trav, připomínající úchvatné kvetoucí stepi.

Poznejte sami sebe

Nejenom trávníky jsou módou, která vůbec nemusí svědčit vašim skutečným potřebám. Nemálo lidí zatouží třebas po japonské zahradě. Jenže nakonec se v ní dobře cítit nemusí, ani kdyby byla skutečně dobře provedená (což je mimo jejich domovinu velmi vzácné). V těchto orientálních zahradách má každý prvek svůj hluboký duchovní význam. A i když na vás i samotná jejich vizuální stránka působí a může nás upoutat, něco jiného je takovou zahradu navštívit a něco jiného je s ní žít. Protože nemáme v oné kultuře kořeny, obvykle nám zahrada s ní pevně svázaná nedá to, co jsme od ní očekávali a nikdy v ní nebudeme tak úplně doma. Zato květinová louka pod jabloní je něco, co v mnoha lidech vyvolává pocit pohody, bezpečí i volnosti, štěstí. Jiní však dají přednost romantické zahradě plné růží a skrytých loubí, další se budou raději slunit na jednoduché štěrkové zahradě. Jde o to si uvědomit, co je právě vaší duši nejbližší.

Myslete dopředu

Dobře promyslet výsadbu každého keře, stromu a větší trvalky je nesmírně důležité. Výběr je tak široký, že si každý může najít rostliny, které se mu líbí, vytvoří prostředí podle jeho gusta, a zároveň budou v dané půdě a podmínkách prospívat. Dobře vybírat je ale třeba i s ohledem na budoucnost. Je škoda sázet trvalky a především dřeviny tak hustě, že nemají šanci vrůst, budou se vzájemně utlačovat a vy budete vše předělávat. Počítejte s jejich konečným vzrůstem a nedejte jen na údaje v zahradnictvích a školkách, které bohužel nemusí odpovídat skutečnosti. Než se trvalky rozrostou, mezery snadno zaplníte letničkami – třeba těmi zcela nenáročnými, které se množí samovýsevem. Pokud jsou to nižší a subtilnější druhy, rozrůstající trvalky je snadno vytlačí, až přijde jejich čas. Takový postup se používá především v nenáročných trvalkových výsadbách prériového typu… ale v žádném záhoně by neměly být mezery, které jen vybízejí plevel k obsazení.

Zbavte se předsudků

Jaké máte rádi barvy, vůně? Své oblíbené rostliny do zahrady pozvěte, pokud máte jen trochu vhodné podmínky. Ale také se sami sebe zeptejte, zda některé nezavrhujete neprávem. Třeba růže – u nás mají často podobu nevzhledných trnitých nohou na holé půdě, které v létě nakrátko vykvetou a po zbytek roku spíše straší. Jenže růže nejsou jen záhonové čajohybridy, ale i krásné popínavky, půdopokryvé druhy, velké keře sadových růží… a především, pokud některé z nich mají nevzhledné holé stonky, nikdy se nenechávají odkryté, ale schovají je další vhodné trvalky. Dobře vrstvené a kombinované záhony jsou přitažlivé stále, od jara do podzimu a nejlépe po celý rok.

Ponechte si tajemství

Ani velkou, ani malou zahradu byste neměli přehlédnout ode dveří. Měla by na první pohled ukázat jen část své krásy a lákat nás, abychom se vydali podívat i na tu další, mohli stále něco objevovat a nakonec se do ní schovat jako do zelené, konejšivé náruče.