Plochy pokryté oblázky a osazené suchomilnými rostlinami jsou krásnou, partií zahrady, nenáročnou na údržbu a zálivku. Prosluněné oblázky hřejí i večer a dají vyniknout vůni bylin…
Štěrk lze použít jako nastýlku (mulč) nejrůznějšími způsoby. Rostlinám, které ve volné přírodě osidlují suchá místa, vytváří příhodné prostředí. Mnohé z nich, zvláště skalničky, horské rostliny a druhy původem od Středozemního moře, nesnášejí vodu kolem kořenového krčku a špatně přežívají vlhkou zimu, pokud není půda, v níž rostou, hodně propustná. Nastýlka z drobných kamínků umožňuje, aby voda rychleji odtékala, a pokud kamínky leží na netkané textilii, poskytnou chlad a vlhko kořenům a rostliny pak lépe snesou horké a suché léto.
Štěrkové partie mohou lemovat i zahradní jezírko
Zakládání štěrkových záhonů
Jestliže máme na zahradě dostatečně propustnou půdu, odstraníme její vrchní část asi do hloubky 8 cm a vytrháme plevel. Je-li zem stále příliš suchá, rycími vidlemi do ní zapravíme listovku nebo kompost. Na ně rozprostřeme pěticentimetrovou vrstvu nepraného štěrku a dobře ji udusáme, aby jemnější částečky propadly dolů. Na štěrk pak nasypeme 2-3 cm drobnějších oblázků, které rovněž uválcujeme nebo ušlapeme. Těžké jílovité nebo vlhké půdy vyžadují zpracování do větší hloubky. Odryjeme nebo odkopeme vrchní část zeminy na hloubku rýče a rycími vidlemi obnaženou spodinu ještě rozvolníme. Na místo nasypeme patnácticentimetrovou vrstvu hrubého štěrku, kusů cihel nebo podobného materiálu a místo pořádně ušlapeme nebo udusáme. Takto připravený povrch můžeme pokrýt otočenými drny. Na ně nasypeme propustnou zahradní zeminu a dobře ji upěchujeme. Je-li třeba, ještě ji můžeme doplnit dalším substrátem, ale necháme místo na 2–3 cm silnou vrstvu nastýlky ze štěrku.
Aromatické bylinky, jako je vyšší šalvěj a plazivý popenec, se do štěrku hodí
Autor: Shutterstock.com / Katarzyna Mazurowska
Osazování
V záhonu se silnou vrstvou štěrku musíme před osazením vyhloubit hlubší jamky, a to páčidlem nebo silnější kovovou tyčí a zahradnickou lopatkou. Štěrk odhrneme na stranu, páčidlem prorazíme základovou vrstvu a na místě jím několikrát zatočíme, abychom otvor zvětšili. Jamku zaplníme sázecím substrátem a prsty ho mírně přitiskneme. Zahradnickou lopatkou v něm vytvoříme jamku o něco větší, než je kořenový bal, a rostlinu do ní posadíme tak, aby jeho vrchní část byla v rovině okolního štěrku. Prostor kolem kořenového balu zaplníme sázecím substrátem, který lehce přitiskneme. Odhrnutým štěrkem obsypeme místo kolem krčku rostliny, štěrk urovnáme a rostlinu dobře zalijeme, případně zaléváme opakovaně, je-li sucho.
Rostliny citlivé na zvýšenou vlhkost potřebují hodně propustný sázecí substrát, jinak jejich kořeny mohou začít uhnívat. Pro těžkou jílovitou půdu 1 díl odplevelené povrchové země, 1 díl hrubého písku nebo hrubého štěrku. Pro suchou půdu 1 díl odplevelené povrchové země, 1 díl hrubého písku, 1 díl listovky nebo kompostu. Pro skalničky 1 díl odplevelené povrchové země, 2–3 díly hrubého štěrku. Místo povrchové země můžeme použít univerzální substrát pro hrnkové rostliny.
Náročnější varianta s velkými kameny
Autor: Shutterstock.com / V J Matthew
Péče
Hráběmi povrch štěrku dokážeme urovnat jen částečně, lépe to jde kratším prknem, které ho hranou dobře stáhne. Na podzim ze štěrku odstraníme listí a další rostlinné zbytky ještě dříve, než se rozloží. Můžeme je odmést hrubším koštětem, nebo použijeme silnější fukar na listí. Na podzim a na jaře doplníme holá místa novým štěrkem, zvlášť kolem kořenových krčků rostlin. Znovu také upravíme povrch hráběmi nebo prknem. Plevel odstraňujeme ihned, jak se objeví, a nedovolíme, aby se rozrostl.
Oblázky mohou vyplnit i vlhčí a stinnější kouty, kde pokvete i hrotnosemenatka
Co do štěrku sázet?
Výběr suchomilných rostlin je široký – bylinky jako je levandule, šalvěj, tymián, sluncemilné trvalky do chudých půd, jako je vytrvalý len, čistec, rozchodníky... Strmé svahy osázíme půdopokryvnými rostlinami, jako jsou zběhovec plazivý či vrbina penízková, které pomáhají udržet štěrk na místě a zabraňují sesouvání (splachování) po svahu dolů. K rostlinám milujícím kyselou půdu nikdy nedáváme drcený vápenec - reagovaly by na něj snížením růstu a žloutnutím
listů. Kobercovitě rostoucí rostliny a jiné poléhavé trvalky vždy po několika letech vyjmeme ze země a rozdělíme je. Budou vypadat stále mladě a bujně porostou. Po přesazení je zalijeme zředěným roztokem hnojiva a nasteleme je novým štěrkem.
