Svěží dech jara: bíle kvetoucí byliny i dřeviny mezi čerstvou zelení

Bělostně kvetoucí jarničky, cibuloviny, keře a zářivá kůra napučených bříz spolu s čerstvou zelení vytvářejí příjemnou atmosféru.

Dvojité osvěžení

Když narcisy rostou v řádcích na záhonu ve společnosti pomněnek a chejru, všechny potěší, ale nikoho nepřekvapí. Když se však nahodilá skupinka objeví mezi pocuchanými stébly na břehu rybníčku, vyvolá v nás úžas nad nepoznanou divokostí a houževnatostí, kterou v sobě tyto oblíbené cibuloviny mají. Přirozenost narcisům sluší a odraz na vodní hladině jejich půvab ještě znásobuje.

Pozor na přemokření. Je–li půda při okraji vodní plochy podmáčená, cibule určitě vysadíme o kousek dál, jinak uhnijí.

Jarní koulovačka

Stačí letmý pohled a prvosenka zoubkatá si naše srdce získá už napořád. Zoubkatá proto, že má listy s vykrajovanými obrubami. Její květenství připomíná dobře uplácanou sněhovou kouli, ale místo vloček ji zdobí desítky květů se žlutým očkem uprostřed. Krásnou bělokvětou primulku najdeme u zahradníka pod názvem Primula denticulata var. alba. Kvete několik týdnů, a když to počasí dovolí, tak už od konce března.

V trávníku se jí nedaří, ale v záhonové borduře nebo před keři zazáří jako skutečná hvězda.

Květy nahoře i dole

Bledule letní (Leucojum aestivum) kvete v dubnu a v květnu, tedy měsíc až dva po bleduli jarní, což nám dává větší volnost při kombinování s ostatními rostlinami. Některé kompozice však vznikají neplánovaně. Jako ta na naší fotografii. Když jsem cibulky asi půl metru vysokého kultivaru Gravetye Giant sázela, byla třešeň holá. Teprve když rozkvetla a vytvořila nad bledulemi bílý oblak, přišlo překvapení, jak dokonale souzní.

Potřebu zvýšené půdní vlhkosti bledule letní sdílí s bergéniemi, čemeřicemi a pupkovci, s nimiž vytváří dokonalou skupinu.

Březový háj

Stromy nemusí mít vždy mohutný kmen, aby přitáhly pozornost. O tom nás přesvědčují štíhlé a elegantní břízy s kůrou v barvě křídy. Ta získává na intenzitě díky čerstvě vyrašenému trávníku či stromu s temným kmenem rostoucím poblíž. Tam, kde není nouze o místo, vysadíme celou skupinu, nejlépe v lichém počtu.

Aby byla borka břízy opravdu běloskvoucí, šetrně ji kartáčkem a vlhkým hadrem očistíme od řas a jiných usazenin.

Princezna mezi keři

Už samotný název zní vznešeně. Neznamená to však, že jde o nějakou citlivku, jak se mnozí mylně domnívají. Magnolie neboli šácholan je keř či strom, kterému vadí snad jen stín a podmáčená půda. Ani řez nepotřebuje, ubral by mu na přirozeném půvabu. Jakmile otevře své velké voňavé květy, stane se i to nejméně zajímavé místo na několik týdnů chloubou zahrady. Stačí si jen vybrat barvu květů. Bílou, růžovou nebo snad žlutou?

Magnolie oplývá krásou i po zbytek roku. Zajímavé listy jsou v létě zelené a na podzim zlaté. V zimě zase vyniknou chundelatá poupata.

Ach ta vůně

Vůně k jaru patří stejně jako Velikonoce. A právě v období jarních svátků rozkvétá skimie japonská (Skimmia japonica). Nenáročný stálezelený nízký keř, oblíbený především do nádob nebo pro výsadbu mezi vřesy, má pěkné kožovité listy a bohatá květenství. Na nich by nebylo nic moc zvláštního, kdyby kolem sebe nešířila omamnou vůni. Abychom si jí užili co nejvíce, vysadíme několik keřů přímo pod okny, u cesty nebo u odpočivadla.

Rozkvetlá skimie potěší čich i v bytě. Květenství odstřihneme, naaranžujeme je do vázy a postavíme na místo, kudy často procházíme.