Tipy pro úspěšné biozahradničení
4. 4. 2018

Tipy pro úspěšné biozahradničení

Při pěstování vlastního ovoce a zeleniny nám jde spíše o kvalitu, chuť a zdraví, nežli o maximální výnos. Proto je biologické pěstování bez chemie ve stále větší oblibě - svědčí lidem i přírodě.

Rozumně hospodařící zahradník a pěstitel se snaží docílit přírodní rovnováhy, využít vzájemných vztahů rostlin a živočichů. Vyvaruje se zásahů, které sice krátkodobě pomohou, ale ublíží životnímu prostředí. Přitom nezáleží na tom, zda takto udržovanou zahradu nazveme přírodní, přírodě přátelskou, ekologickou, organickou (když vyloučíme anorganické pesticidy a hnojiva) či permakulturní. Půda, voda, živočichové i naše zdraví ohleduplné zacházení ocení.

Mulčování brání plevelům v růstu, šetří vláhu a svědčí půdě i rostlinám

Vhodné druhy pro vhodná místa

Pokud je rostlina spokojená a silná, je vůči chorobám a škůdcům odolnější – zda jí vyhovuje půda, vlhkost a oslunění je proto velmi důležité, nároky jednotlivých druhů se vyplatí respektovat. Druhy a odrůdy rostlin bychom neměli vybírat pouze z hlediska jejich užitkovosti či pohlednosti, ale také odolnosti vůči chorobám (ať už se jedná o odrůdy staré, nebo naopak nové, vyšlechtěné s ohledem na odolnost).

Péče o rostliny i půdu

Ke zdraví rostlin přispívá i správné a přiměřené hnojení. Například přebytek dusíku způsobí, že se rostliny stanou chutnější pro mšice – pro nás jsou chutné naopak méně, jen rychle narostou. Naopak draslík, při vyváženém poměru ostatních prvků, zvyšuje jejich odolnost. Starat bychom se měli především o zdraví a dlouhodobou úrodnost půdy – tu zajistí organická hnojiva (kompost, hnůj, rostlinné výluhy) a mulčování - slámou, listím, štěpkou. Půdu bychom neměli nechávat odkrytou, erozi napospas. Mulč chrání půdní mikroorganismy i kořeny rostlin, snižuje výpar vláhy a brání plevelům v růstu. 

S ohledem na možné choroby je třeba přizpůsobit i zalévání. Listy rajčat by měly zůstat pokud možno suché, aby nepodlehly plísním. Jabloním v době rašení listů naopak postřikování vodou pomůže – proti padlí jabloňovému.

Smíšené kultury 

Jednodruhové záhony silněji vábí specializované škůdce – směs rostlin již nevysílá tak jednoznačné chemické signály, které by je přilákaly. Například cibule mezi mrkví může odradit pochmurnatku mrkvovou. Někdy lze naopak poskytnout náhradu - dřepčíci, kteří si pochutnávají na brukvovité zelenině, dají přednost hořčici před jinými druhy – pokud ji kolem záhonů zasejeme včas. V červenci zase naláká larvy kovaříků – takzvané drátovce. Některé rostliny škůdce přímo odpuzují – a mohou tedy strážit i svoje náchylnější kolegy. Známým příkladem je aksamitník, který odpuzuje molici skleníkovou od rajčat a háďátka z půdy. Česnek pomáhá chránit jahodník a růže před houbovými chorobami. Kopr odpuzuje běláska zelného, křen mandelinku bramborovou. Jedlá, krásná a léčivá lichořeřišnice větší působí proti napadení mšicemi, máta odrazuje dřepčíky a běláska, levandule ploštice, šalvěj lékařská a tymián obecný běláska a někdy i slimáky.

Hotel pro hmyz, komfortní ubytování pro opylující včelky samotářky, zlatoočky, užitečné škvory

Pomocníci z říše zvířat

Chemické prostředky často zahubí i přirozené nepřítele škůdců. V další fázi je proto napadení ještě horší. Na zahradě by zvířecích pomocníků mělo být naopak co nejvíce.

Nejznámější jsou slunéčka, živící se mšicemi, merami, roztoči, a řadou dalších škůdců. Larva slunéčka spořádá za 14 dní 270 mšic, dospělec pak denně až 60 mšic. Slunéček je několik druhů a každý má v oblibě jiné škůdce – hubí i svilušky, štítenky, červce…  Potřebují však úkryty k přezimování – starou trávu, křoviny, ve škvírách ve dřevě. Připravit jim lze i dřevěné krabičky se vstupní štěrbinou, vystlané mechem. A na jaře pozor na záměnu jejich vajíček, larev a kukel za škůdce!

larva slunéčka neboli berušky

  • Dalšími zdatnými pomocníky z říše hmyzu jsou střevlíci, krajníci, drabčíci, páteříčci, denivky, dravé ploštice, pavouci, pestřenky napodobující vosy. Zlatoočky s jemně tkanými křídly a zelenavým tělem jsou přebornice v hubení mšic. Přezimují však v obydlích a často jsou z neznalosti zabíjeny.
  • Hojnost nektarodárných rostlin je důležitá nejen pro včely a čmeláky, bez kterých by úroda nebyla, ale i pro další blanokřídlé, jejichž larvy parazitují na škůdcích – například lumky.
  • Velmi užitečné jsou i žáby, obzvláště ropuchy, také ještěrky, ježci, ptáci. Přilákáme je pestrou zahradou s úkryty, ptáky hnízdními budkami – v době krmení mladých je jejich spotřeba hmyzu obrovská. Rovněž zimní krmítka pomohou ptákům i nám.

Jediným nevítaným hostem, který se může přemnožit i na zahradě s dokonalou přírodní rovnováhou, je obávaný plzák španělský. Jakožto invazní druh  u nás nemá tak výkonné přirozené nepřátele, jako ve své domovině na Pyrenejském poloostrově. Ideálním pomocníkem proti němu jsou kachny indičtí běžci. Další způsoby, jak se zbavit slimáků a neohrozit přitom zdraví své zahrady naleznete v článku Chytře na slimáky: pasti, návnady, parazitické hlístice a další pomocníci.

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmplusosm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS